Holubílá křídla už zase
přecházejí mlčením
rozmělněné rány po boji.
A než se půdě ten
klamný závoj rozplyne
na jazyku,
aby mohly větve opět ostošest trpět trudovitostí
a stébla ve slabinách začala harašit;
budu se pro zkroucení dlouhé chvíle
otáčet kolem vlastní osy
jako baletka na klíček
uvnitř hrací skříňky.....