Reggae a Ska >> Hebrejské žalmy v reggae

Hebrejské žalmy v reggae

Vydáno dne 16. 02. 2009 (6701 přečtení)
   Od doby vzniku rastafariánství na Jamajce jsou jeho přívrženci oddáni filozofii židovsko-křesťanského písma a jeho tradici. Jak bývá komentováno rastafariánskými "elders", že "Hebrejská Bible i nadále zústává nepostradatelným zdrojem inspirace pro rastafariány, stejně tak jako Nový zákon pro křesťany".


Nyahbinghi drums   Rastafariáni užívají příběhů, poezie a proroctví Starého zákona, které Afrikanizují a díky nim pak vysvětlují identitu, svou naději i víru v Jaha, živoucího boha. Jejich oddanost Bibli je ovlivněna několika skutečnostmi: výchovou v koloniální jamajsko-křesťanské kultuře, kde plní Bible stále funkci jako Kniha knih, odkazy na Etiopii a Afriku v Bibli samotné; panuje zde přesvědčení že Bible je kniha černého lidu (zejména díky příběhům v KJV, King James Version of the Bible); a také díky společným rysům biblických textů a karibského slovníku.

   I přesto, že rastafariáni citují Hebrejskou Bibli opravdu často, nadále pro ně zústává velice zajímavou. Žalmy dodávají reggae textům jistou přitažlivost a popularitu. I díky nim plní písně své poslání a to, aby si lidé uvědomili sebe sama,  oprostili se od politiky a materiálního světa. Žalmy jsou jako "opora" pro Rastafariánství velice důležité. I samotné pěstování a kouření marihuany bývá ospravedlňováno díky žalmům. Jako jistý, velice kreativní, překlad: "Jah dává, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku" (Žalm 104:14).

   Žalmy utvrzují rastafariány také v tom, že jejich hrdinové, vyvolení a bozi jsou ti správní. Jako císař Haile Selassie I., Ras Tafari. I titul JAH je svou podstatou založen na slově Yahweh (nebo Jahweh). Například rastafariány užívaný žalm 68:4 zní: "Prozpěvujte Bohu, žalmy zpívejte jménu jeho, vyrovnejte cestu tomu, kterýž se vznáší na oblacích. Jah jest jméno jeho, plésejtež před ním". V souvislosti s jistou sebedefinicí rastafariánů je také hojně uváděn žalm 82:6 ve znění: "I řekl: I vy jste bohy, jste synové nejvyššího"(KJV) - právě ten totiž má potvrzovat víru následovníků Jaha. Rastafariáni jsou jiskry boží, děti Jaha Rastafariho, říká rastaman Tennyson Smyth. Podle něj "Jeho veličenstvo" představuje černého boha. A Joseph Owens vysvětluje: "Základním, pro rastafariánské pojetí božství je pochopení následujícího: Bůh je člověk a člověk je Bůh".

   Leonard Howell, jeden z prvních jamajských rastafariánů, spatřoval proroctví v žalmu 68:31: "Přijdouť nejvzácnější z Egypta, Etiopie rychle vztáhne ruku svou k Bohu". A právě toto tvrzení utvrdilo rastafariány, že Haile Selassie je vyvoleným. A když při své korunovaci 2. listopadu 1930 obdržel Negus Tafari Makonnen, syn Ras Makonnen Harare, titul nejvyššího "Krále králů (Negusa Negast)" byl to jen další fakt, jež rastafariány utvrdil v jejich víře. Od té doby byl Negus Tafari Makonnen ve světě znám jako císař Haile Selassie I, Král králů, pán pánů, vítězící lev z pokolení Judova.

   Žalmy jako takové byly pro rastafariány lákavé i proto, že se jejich obsah a forma mohly velice jednoduše stát symbolem nářku a boje proti kolonialismu, boje za národní identitu a  určité změny v Karibiku. A byly to právě žalmy, co rastafariánům dalo možnost hudebně vyjádřit jejich hodnoty, názory a případný nesouhlas s určitým děním a hodnotami v Jamajské společnosti. Přestože byly žalmy často pozměněny, jsou často využívány jako určitý nástroj rastafariánského boje proti zlu, Babylonu.

   Příkladem může být část jedné modlitby jež obsahuje tato slova:

"ó bože zůstaň při mě,
bojuj proti nim, tak jako oni bojují proti mě,
chop se štítu a pavézy, a postav se jim se mnou,
vyjeď s kopím a vyjdi vstříc těm, kteří táhnou proti mě,
nechť jsou prokleti, zahanbeni za to, že ničí jiné duše...."


(tento text je ve své podstatě žalmem 35:1-4)

   Reggae je vlastně takový řetěz spojující křesťanství s africkými a neo-africkými tradicemi. Vždyť i v reggae jsou mimo jiné hojně využívány bubny. Bubny a hraní na ně jsou jednou z mála  původních tradic a symbolů jistého Afrického kulturního dědictví, které se na Jamajce zachovalo v takřka původní podobě.

   Tlukot bubnů a nářky rastafariánů ve spojení s žalmy často byly takovým komentářem nepříznivé a bezútěšné sociální, politické či náboženské situace Jamajky.


Zdroje dat: Chanting Down Babylon (N.S.Murrel), Wikipedia, Bible

  Související články:


[Aktuální známka: 1,56 / Hodnoceno: 9x ]



Autor: mr3ska | Vytisknout článek



Vyhledávání na webu

rozšířené hledání
 

  Podporujeme




Náhodný odkaz
na partnera