Vydáno dne 17. 05. 2013 (5488 přečtení)
Empress Menen Asfaw, manželka Ras Tafari Makonena, později korunovaného na císaře Haile Selassieho byla patronkou několika v mnoha ohledech velice pokrokových institucí zaměřených na ženy v Etiopii, včetně školy pro dívky v hlavním městě země. Dalšími společnostmi byly například Ethiopian Red Cross Society a Ethiopian Women's Welfare Association.
Narodila se 3.dubna 1891 (dle etiopského kalendáře 25.března 1883). Pokřtěna byla v kostele St.Delba George. Její křestní jméném bylo
Wolete Giorgis. Později byl ve spojitosti s jejím jménem často užíván titul "Menen"; ten je udělován krásným a respektovaným dámám.
Tak jak budoucí císařovna rostla, věnovali se jí podobně jako většině šlechtických synů a dcer domácí učitelé. Dostalo se jí akademického vzdělání, velkou důlěžitost měla výuka Amharštiny a jazykových dovedností jako celku. Vzdělávala se také v ekonomii a historii. Byla vychovávána ve víře v Boha. Nejspíše právě proto později podpořila obnovu několika kostelů v Etiopii a Jeruzalémě. A ačkoliv víceméně celý život zůstávala takříkajíc "ženou v pozadí", tak jak bylo zvykem v případě manželek etiopských vůdců, byla vlastencem a zavázala se, že pokud nedokáží osvobodit vlast od italských agresorů, vzdá se své koruny. Kromě toho všeho byla trpělivým poradcem svému muži, který znal její moudrost a mnohé problémy jež se mu dostaly k řešení, diskutoval právě s ní.
Menen Asfaw či také Menen Dagmawit byla dcerou Jantinar Asfaw (titul Jantirar patřil tradičně pouze hlavě rodiny, držící horskou pevnost Ambassel). z matčiny strany byla potomkem jednoho z prastarých rodů, Wollo.
Jelikož patřila ke šlechtickému stavu, několikrát byla provdána za účelem "stmelit politická spojenectví". Třikrát se vdala, třikrát rozvedla a teprv poté se stala manželkou Tafari Makonnena. A to i přesto, že již měla čtyři děti z předchozích manželství. S císařem poté měla šest dětí z nichž ji přežily jen tři, princezna Tenagne Warq, princ Asfa Wossen a princ Sahla Selassie. Jejich manželství trvalo přes padesát let, tedy až do její smrti 15.února 1962.
Císařovna se zasazovala o zlepšení postavení a situace žen v etiopské společnosti. Věřila, že vzdělání dívek je stejně důležité jako vzdělávání chlapců a proto, jak již bylo řečeno na začátku, založila v roce 1930 dívčí školu
Empress Menen Girl's school spolu s internátní školou pro dívky z provincií. Do této školy docházely dívky z celé země, aby zde získaly jak se tehdy říkalo moderní vzdělání. Císařovna sama školu často navštěvovala a studujícím dívkám pomáhala.
Empress Menen byla až do své smrti také patronkou první etiopské ženské asociace, jež byla založena v roce 1935 čtyřiapadesáti členy královské rodiny a šlechty v době, kdy stáli tváří v tvář hrozící italské invazi. Hlavní činností této organizace a jejích členek v průběhu invaze byly přípravy zdravotnického materiálu a např. plynových masek pro armádu. Po
osvobození země v roce 1941 se tato organizace zaměřila na pomoc ženám a dětem postiženým válkou, dále na provoz dětských domovů a vzdělávacích programů pro ženy včetně výuky řemesel. I Organizace Červeného kříže v podstatě vznikla v téže době, tedy těsně před invazí Italů. Když samotná invaze započala, císařovna pomáhala s organizací etiopských žen, coby pomocných sil k ošetřování raněných a také, tak jak jsem uvedl v minulém článku, se pokoušela apelovat na některé mezinárodní ženské organizace (celý projev k jedné z organizací si přečtěte v článku z minulého týdne).
V době okupace byla spolu se svým manželem, císařem Haile Selassiem, ve Velké Británii. Několikrát navštívila svatou zem, Palestinu, Sýrii a Libanon a v Betlémě u sochy Panny Marie učinila slib, že pokud nebude její vlast osvobozena, vzdá se královské koruny a věnuje ji na dobročinné účely. Po návratu do vlasti v roce 1941, po osvobození Etiopie od italských agresorů, svou korunu přecijen věnovala kostelu Narození Páně v Betlémě.
I přesto, že byla spíše "ženou v pozadí" jak jsem již zmínil, věnovala se mnoha činnostem. Podporovala chudé apomáhala nemocným a zdravotně postiženým lidem. O tom, že podporovala rekonstrukce a stavby kostelů jsem již napsal a mnozí možná namítnou něco ve smyslu "to se to opravuje a staví, když jiní trpí". Císařovna ovšem tyto aktivity sponzorovala penězi svými a své rodiny, nikoliv ze státního rozpočtu.
Když císařovna v roce 1962 zemřela, její tělo bylo uloženo do hrobky k tělům jejích dětí v Katedrále Svaté Trojice v Addis Abebě. Tehdejší etiopský premiér pronesl řeč v níž velebil její laskavost, dobrotu, ochotu naslouchat komukoliv, její zbožnost a vzdal také hold charitativním organizacím jež vybudovala. Sám císař pak řekl, že ani jednou za těch pět desetiletí manželství nebopotřebovali "někoho třetího" coby prostředníka například k urovnávání vzájemných sporů.
Pokud byste se o osobě císařovny Menen Asfaw rádi dozvěděli více, vyčkejte. V brzku by měla vyjít její bigrafie v knižní podobě pod názvem "The Biography of Empress Menen The Mother of the Ethiopian Nation" (autorem je Anjahli Parnell).
Zdroje dat: Rasta Ites, Wiki a pár knih