Po pár koncertech a zmíněnému rozhlasovému vysílání se kapele začalo poměrně dařit. Koncertovala napříč Velkou Británií převážně na vysokých školách, univerzitách a často také klubech, které se v té době čím dál více zaměřovali na multikulturní publikum. Mladí členové
Ačkoliv kapela fungovala opravdu dlouhou dobu (s přestávkou celkem 18 let), nikdy nevydala žádné plnohodnotné album i přesto, že jedno nahrála. Ovšem o to víc vydala singlů a o to víc si prý členové kapely vychutnávali úspěchy skladeb jako
"Glory Glory",
"Men Cry Too" (6.místo v britské reggae hitparádě), případně
"Shadow of Love" (10.místo v britské reggae hitparádě).
Na konci osmdesátých let dostali členové kapely díky nabídce iJahman Leviho možnost vystupovat i za hranicemi. iJahman si je totiž vybral jako kapelu pro své turné po Evropě a Africe. Největších úspěchů však kapela dosáhla díky svým koncertům s UB40, Abyssinians, Beres Hammondem, Bim Shermanem, Dennisem Brownem, Johnny Clarkem a dalšími hvězdami reggae.
Nakonec, tak jako Black Roots, měli možnost vystoupit v pořadu Rockers Roadshow. Po tomto vystoupení si kapela dokonce zahrála gospelovou kapelu ve filmu Marjorie and the Preacher Man z produkce BBC v němž hrál mimojiné herec John Rhys-Davies. Další úspěch kapely přišel, když se BBC rozhodla použít jejich skladbu "United" jako titulní skladbu svého dokumentu Handsworth Boxing. Tahle skladba byla později Pato Bantonem přezpívána a a přejmenována na "United We Stand".
Rok 1992 znamenal pro kapelu mnohé, kromě vystoupení v Handsworthu (Birmingham), který se vysílal na BBC WM také na šest let ukončení činnosti. Členové kapely měli své soukromé projekty a tak se dohodli, že si dají pauzu do roku 1998. V roce následujícím, tedy 1999 pak začali nahrávat své debutové album. V tomtéž roce pak Beshara vystupovala na pódiu společně s Altonem Ellisem.
Kapela však na scéně nezůstala dlouho. V roce 2000 zemřel jeden ze členů Ray Watts a ostatní členové se shodli na tom, že bez něho pokračovat nebudou. Rok 2001 byl pak ve znamení vzpomínkového koncertu věnovaného zesnulému Wattsovi. Tahle akce konaná v Irish Centre v Birminghamu byla ve znamení spolupráce mnoha místních umělců. Na pódiu se zde objevili například Steel Pulse, Reggae Revolution, Jeremiah, Birry The Poet a mnoho dalších. Akce zakončila kariéru kapely Beshara.
O čtyři roky později došlo naposledy ke vzkříšení kapely, byť o jednoho člena chudší, aby vystoupila v Londýně na akci nazvané 32 Years of Lovers Rock. Dva z původních členů kapely se poté stali součástí již výše jmenovaného uskupení Reggae Revolution a vystupovali po celém světě například s Pato Bantonem, Gregory Isaacsem či Musical Youth. Taktéž mají své zásluhy na albech "Rage & Fury" a "African Holocaust" od Steel Pulse, která byla nominována na Grammy.
Zajímavost: Proč si členové kapely nakonec zvolil název Beshara? Co to vlastně znamená? Údajně jde o slovo, jež v arabštině znamená "překvapení" a ve svahilštině "mystický". Že by tedy šlo o "mystické překvapení"?