Vydáno dne 19. 01. 2013 (6068 přečtení)
Bitva u Maychew takté známá jako bitva u Mai Ceu byla jednou z posledních bitev na severní frontě během druhé Italsko-Etiopské války. Masakrem jsem ji nazval záměrně nebo nedostatečně vyzbrojená, dá se říci spíe nevyzbrojená Etiopská armáda se zde postavila více ne dvojnásobné a navíc vyzbrojené přesile Italské armády.

V číslech vak jde celou situaci pochopit mnohem lépe. Etiopská armáda čítala zhruba 31.000 patně vyzbrojených muů, kdeto Italská 80.000 dobře vyzbrojených. Výsledkem celé této bitvy bylo zhruba 1300 mrtvých, zraněných a zajatých na straně Itálie a kolem 11.000 na Etiopské straně.
Etiopské síly v této bitvě vedl sám císař
Haile Selassie, ty Italské marál
Pietro Badoglio. O tom jak byla Etiopie vybavena svědčí nejspíe i fakt, e Selassie do nově zřízeného velitelství v Quoromu dorazil dne 1.března 1936 pěky. Vzhledem k historickým faktům mohou mnozí znalí namítnout, e lo o záleitost symbolickou nebo Selassie dorazil přesně čtyřicet let po vítězné bitvě u Adwy (na den přesně). U Adwy Etiopané porazili Italská vojska v první Italsko-Etiopské válce.
O necelých osmnáct dní po Selassiem dorazili na místo i
Ras Kassa Haile Darge a
Ras Seyum Mangasha se svými jednotkami. O den později se k nim pak připojil jetě
Ras Getachew Abate a jeho mui. Selassie pak ponechal vojsko rozdělené na čtyři samostatné skupiny, tři vedené výe zmíněnými veliteli a jednou, které velel on sám. Pokud bychom srovnávali jednotlivé Etiopské jednotky, ty jim velel Selassie byly oproti ostatním poměrně dobře vyzbrojeny. Měly dokonce dělostřelectvo. Ve srovnání s jednotkami a monostmi Badoglia vak byla i jejich výzbroj více ne směná. Italové navíc měli velkou výhodu ve schopnosti odposlouchávat rádiové vysílání protivníka.
21.března zaslal Selassie rádiem zprávu své eně, císařovně Menen Aswaf v následujícím znění:
"Vzhledem k naí víře ve Stvořitele a s nadějí, e nám podá pomocnou ruku jsme se rozhodli opustit
opevnění a zaútočit. Protoe jen Bůh nám můe býti nápomocen. Svěřil jsem s těmito svými
mylenkami jen Abunovi a několika hodnostářům a společně se modlíme k Nejvyímu".
Bohuel právě díky umění zachytit a deifrovat vysílání Etiopského vojska se Italové o připravovaném útoku dozvěděli. Badoglio zruil vechny rozkazy, které předtím vydal kolem plánovaného útoku a nařídil italským vojákům zakopat se a čekat.
Dne 23.března se Selassie rozhlíel přes údolí k italským pozicím a zvaoval své ance. Stále zvaoval zda zaútočit či nikoliv. Dobře si uvědomoval, e jeho armáda je posledním vojskem, které brání Italům v cestě do hlavního města. I přes rady zahraničních odborníků a jak později prohlásil i proti vlastnímu přesvědčení, se nakonec rozhodl pro útok s tím, e jej bude řídít, dle tradic a také očekávání jeho vojáků a velitelů, on sám.
Bitva moná mohla dopadnout i jinak, kdyby byl Selassie zaútočil hned a nenechal Italům čas, aby do oblasti přesunuli dalí jednotky. Z celého vojska mohla a také byla pro nepřátelská vojska hrozbou pouze císařská garda. Výcvik těchto muů byl patrný u při jejich pohybu terénem. Selassie tuto jednotku vyslal proti Eritrejským jednotkám na jednom z křídel nepřátelského vojska. Tři hodiny tito mui bojovali s nepřítelem a prakticky zlikvidovali celou Eritrejskou jednotku. Italský velitel vak nakonec nařídil bombardování pozic jejich útoku a tím nejen e zlikvidoval celou cisařskou gardu, ale pozabíjel i poslední přeiví z Eritrejských jednotek. Poslední naděje Etiopanů byly tímto pohřbeny.