Nanny byla na počátku 18. století jedním z Maroonských vůdců, podobně jako Cudjoe či Quaco. Patřila, stejně jako oba jmenovaní vůdci, ke kmeni Ashanti. Byla známou pro své výborné vůdčí a vojenské schopnosti, ale i pro své odhodlání a to jak mezi Maroony tak na mezi britskými osadníky a vojáky. Pro Maroony se stala symbolem jednoty a síly, snažila se totiž sjednotit Maroony a jejich postup v boji s Brity.

Nejdůležitější postavou byla Nanny během první Maroonské války v letech 1720 - 1739. Její činy byly zvěčněny v písních i legendách a některá fakta o ní, o "Granny Nanny" jak jí přezdívali, byla zfilmována. Jak dokument tak legendy však zmiňují právě její statečnost a mimořádné vůdčí schopnosti.

Dle dochovaných informací byla Nanny malou, šlachovitou ženou s výraznýma očima. Její vliv na Maroony byl tak silný, až to mnohým připadalo, jako by ovládala nadpřirozené síly. Ovládala prý kouzla Obeah-manů (Obeah-man = šaman - funkce náležící do té doby vždy jen mužům). Nejen to, Nanny také uměla velice dobře plánovat partyzánské útoky a obranu, aby tak Marooni mohli udržet daleko od svých domovů v horách britské vojáky, kteří se do hor pokoušeli proniknout a přemoci je.

Kromě toho, že motivovala své muže, byla Nanny také vůdčí osobou jejich osady a velice moudrou ženou. Věděla, že její lidé musí svým dětem předávat legendy, písně, hudbu a zvyky, které s nimi přišly z Afriky, ze jejich půdovního a skutečného domova. Sama byla na své kořeny velice pyšná. Chtěla pro svůj lid svobodu. Když však v roce 1739 Quaco společně s Cudjoem podepsali s Brity příměří ⁽¹⁾, velice ji to rozzlobilo. Věděla totiž, že ačkoliv jde o dohodu, která dá jejím lidem klid a možnost žít na Jamajce podle svých, nikoliv britských zákonů, jde jen a pouze o jinou formu "podrobení".

Mezi potomky tehdejších Maroonů koluje stále ještě mnoho pověstí o Nanny. Avšak podle nich nebyla Nanny jedinou ženou, která Maroony vedla v bojích s Brity ⁽²⁾. Všechny legendy však lidem dávají jasně najevo, že všichni mají právo žít svobodně.


⁽¹⁾ Příměří: V roce 1739 britská vláda pochopila, že vojensky nejsou schopni Maroony porazit. Přistoupili proto k dohodě. Marooni měli nadále žít ve svých městech podle svých vlastních zákonů (Accompong, Trelawny Town, Moore Town, Scots Hall, Nanny Town), avšak pod Britským dohledem. Oplátkou za tuto "svobodu" však nesměli přijímat mezi sebe další uprchlé otroky, ale spíše naopak, měli pomáhat s jejich dopadením. A právě toto ustanovení způdobilo nejen mezi Maroony, ale i mezi ostatním černošským obyvatelstvem vážné rozbroje.

Dalším ustanovením ve vzájemné dohodě bylo, že se Marooni budou aktivně podílet na ochraně ostrova před cizími útočníky. Cudjoe, muž malého vzrůstu, který bojoval s Brity několik let, později vůdce Leewardských Maroonů měl pocit, že do budoucna je čestný smír s nepřítelem jediná možná volba, a proto se rozhodl tuto dohodu podepsat. Svými argumenty k tomuto činu později přesvědčil i vůdce Trelawny Town. Obyvatelé Trelawny se s tímto však nikdy nesmířili a tato jejich nespokojenost později vyústila k druhé Maroonské válce. 

⁽²⁾ Nanny: Samotné Nanny a jejím oddílům se dnes přičítá osvobození zhruba osmi stovek otroků. Větší část z nich se usadila na zhruba pěti stech akrech, kde postupně vybudovali Nanny Town. Nanny samotná trávila nejvíce času v Accompongu. V roce 1976 byla prohlášena národní hrdinkou a její podobizna je na jamajské pětisetdolarové bankovce.