Half Pint, vlastním jménem Lindon Roberts, pochází z Rose Lane (Kingston), přímo sousedící s Trenchtownem odkud vzešly hvězdy jako Bob Marley, Dennis brown, Peter Tosh, Lee Scratch Perry, Toots Hibbert a mnohé další mezinárodní reggae star.

Tak jako mnoho dalších před ním i po něm začal Half Pint zpívat ve školním sboru All Saints' Primary School. Když pak v roce 1976 ukončil středoškolská studia všemožně se na sebe snažil upozornit jamajský hudební průmysl. Působil u několika soundsystémů mezi nimiž byli například Black Scorpio, Jammy's, Gemini, Lee's unlimited nebo Killimanjaro. Získal si tak respekt coby talentovaný zpěvák. A čas který tomu věnoval rozhodně nebyl časem promarněným. Spolupracovat tak totiž s producenty jakými byli například Errol Marshall, Errol Lewis, Prince Jammy, Sly & Robbie, Jack Scorpio, Bobby Digital Dixon a další. Svůj hlas taktéž spojil s dalšími místními umělci jakými byli Garnett Silk, Tony Rebel (skladba "Jah Love Inna We") či například The Tamlins (skladba "Deliver Us").

Halfovým prvním slavnějším singlem byl v roce 1983 "Winsome" a poté skladba "Sally". Těmhle dvěma skladbám se dostalo ze strany publika pozitivního ohlasu a tak Half pokračoval v práci, jejímiž dalšími plody byly hity jako "Mr.Landford", "Level the Vibes", "Substitute Lover" a taktéž "Victory". Kromě jednotlivých singlů pak vydal poměrně slušné množství kritiky i diváky velice pozitivně přijímaných alb o která je stále po celém světě velký zájem.

Jeho um, vkládaný do tvorby textů, byl oficiálně nejvíce doceněn cover verzí skladby "Winsome", kterou nahráli světoznámí The Rolling Stones v roce 1987 a přejmenovali na "Too Rude". V roce 1996 pak vznikla další cover verze pojmenovanou "Loving" nahraná popovou skupinou Sublime. Aby si udržel fanoušky, neustále někde vystupoval. Dokonce coby reggae zpěvák vystupoval na pro něj poměrně netradičních místech jakými byly třeba rockové koncerty. Věděl však velice dobře proč to dělá. Na každém z těchto vystoupení získával další a další fanoušky. A dostal se i k filmu. U několika snímků se jeho skladby staly součástí filmových soundtracků. Šlo o snímky The Mighty Quinn (1989), Substitute (1998) a Mookie (1999). Jednou z největších událostí v jeho kariéře bylo podepsání smlouvy s  BMG Music Company, které proběhlo v roce 1998.

Kromě vlastních alb, vadávaných vždy po jednom až dvou letech od předchozího, pracoval Half i na dalších projektech a vystupoval na mnoha show. Například na Americkém Tour k 25.výročí spolupráce Slye a Robbieho nebo na Jamajském Heineken Startime. Díky své pozdější spolupráci s Kalifornskými DubCat získal další fanoušky po celém světě. V roce 2005 pak Newyorský label Sotti Records vydal jeho singl "Wha Ya Wan", což byla v podstatě nová verze jedné z jeho klasik, "Winsome", na které spolupracoval s R&B zpěvákem jménem Dia.

V roce 2007 absolvoval Half Pint poměrně náročné celosvětové turné, získal dvě mezinárodní ceny za reggae a world music v New Yorku. Stal se jednou z hlavních tváří festivalu Jamaica 360 v Ocho Rios a poté vystoupil i na 15th Annual Reggae Sumfestu v Montego Bay.

Prozatím poslední album vydal v březnu roku 2008 a to "No Stress Express". Na albu najdete i dvě skladby na nichž pracoval společně s Long Beach Dub All-Stars, "Unity" a "A Girl Like You", přičemž první jmenovaná se dostala do širšího povědomí díky své oblíbenosti u mnoha DJů lokálních i světových rádií. Během tour k tomuto albu a tour následujících Half spolupracoval s dalšími umělci. Zmínit bychom mohli například kapelu Slightly Stoopid, již zmiňované Sublime, rytmické duo Sly & Robbie, Snoop Dogga či Stephena Marleyho.

V letech následujících, tedy 2009 a 2010, se Half Pint zaměřil především na živá vystoupení. Dva roky cestoval a koncertoval po celém světě. Fanoušci jej mohli vidět například na Irie Reggae festivalu v Kalifornii, na Barbadosu, Havaji, v Torontu a samozřejmě i na Jamajce a to na 20th Annual Western Consciousness show. Ještě na počátku roku 2011 vystupoval na show v Kalifornii a San Diegu. Zbytek roku pak trávil ve studiu a připravoval nové album. Kromě práce na tomto albu se objevil i na několika zajímavých riddimech. Zmínit bychom mohli například Dusty Road riddim nebo Mr.Brown riddim.

Dle zprávy z Half Pintova webu by připravované album mělo brzy spatřit světlo světa. Nezbývá než se těšit. Mimochodem víte jak přišel ke své přezdívce? V jednom z rozhovorů se jej na tuhle věc ptali a on odpověděl: "Nikdy jsem svou výšku ani přezdívku neviděl jako něco negativního. Vyrůstal jsem s tím. Když mi bylo zhruba pět, označení Half Pint se používalo běžně pro velice inteligentní osobu, byť malého vzrůstu. Nejspíš proto jsem na to nekoukal jako na něco urážlivého nebo špatného."