Království Aksum leželo na území dnešní Etiopie a rozvíjet se začalo v 1. tis. před n. l. Jeho bohatství plynulo hlavně z obchodu, vedeného z přístavu Abuisuk u Rudého moře. Nejdříve bylo království Aksum pod vlivem jižní Arábie a jeho písmo a jazyk byly zcela spjaty s arabským. Od 4. století před n. l. sílil vliv řeků, když Abuisukem začaly proplouvat egyptské obchodní lodě (v Egyptě vládli Ptolemaiovci). Nejdůležitějším zbožím té doby bylo podle všeho zlato, slonovina, víno a otroci.


   Aksumské obyvatelstvo bylo tvořeno převážně Kušíty a Semity, kteří se usadili na etiopské vysočině někdy kolem pátého století před Kristem. Byla to strategicky velice významná oblast přes kterou vedly obchodní cesty mezi Jemenem a městy Núbie. Jejich písmo a řeč měly silně Semitský charakter. Ačkoliv bylo Aksumské impérium poměrně rozsáhlé a vlivné, mnoho se toho o něm nedochovalo. Latinské a řecké prameny uvádějí, že toto impérium dosáhlo největšího rozkvětu v prvním století našeho letopočtu. Prameny se také často zmiňují o městě Adulis (jak jsem zjistil, bylo to pozdější jméno bývalého Abuisuku), které se stalo jedním z prvních významných měst Afriky.

   Díky zmiňované strategické poloze  Aksumského království (impéria) začala bohatnout i další města na jeho území jako samotný Aksum a Matara. Adulis, Aksum a Matara se postupně stala nejdůležitějšími kosmopolitními centry v antice. Nebylo to jen pro jejich vzrůstající prosperitu, ale také díky tomu, že se tato města stala křižovatkami několika různých kultur a přímo v nich žily různé menšiny. Například židovské, núbijské, křesanské, ale kupodivu i budhistické komunity tvořily kromě domorodých obyvatel tato, ve své době velice důležitá města.

   Ve druhém století našeho letopočtu získalo Aksúmské impérium poměrně rozsáhlá území na Arabském poloostrově, dobylo severní Etiopii a nakonec i Kušítská území. Impérium tak kromě jedné z nejvýnosnějších obchodních cest ovládalo i jedno z nejúrodnéjších území světa.

   Aksúmská víra byla jakousi odvozeninou z vyznání Arabských zemí. Věřili, že bohové vládnou všem přírodním silám vesmíru. Ve čtvrtém století však Ezana, původně vyznavač Aksúmské víry, konvertoval ke křesanství a s pomocí syrského biskupa Frumentia prohlásil Aksúm za křesanský stát. Vznikl tak úplné první křesanský stát na světě.

   V Evropě bylo křesanství považováno tou dobou za kacířství. Aksumité se dokonce spolu s konverzí ke křesanství vrátili k používání Ge'ezu jak v liturgii tak v literatuře. Věřili, že jsou potomci Židů. Snažili se dohledat a doložit svůj původ až k Davidovi. Viděli sebe sama jako skutečné dědice Archy Úmluvy.

   Aksúmská říše zůstala silnou a vlivnou až do vzestupu Islámu v sedmém století našeho letopočtu. Možná i proto, že v Aksúmské řiši žila početná islámská komunita, nesnažili se muslimové svrhnout Aksúm. Aksúmské impérium, jakožto centrum mezinárodního obchodu udržovalo se všemi svými muslimskými sousedy dobré vztahy. Tak jak se Islám šířil Afrikou, byl to nakonec právě Aksům/Etiopie, který jako jediný zůstal v podstatě nedotčen...