Paul Bogle se narodil roku 1822 na Jamajce ve Stony Gut, St Thomas. Komunita ve Stony Gut se skládala především z farmářů a sám Bogle vlastnil kolem pěti set akrů půdy. Přátelil se s George William Gordonem, velkým vlastníkem pozemků a politikem a byl to právě on kdo směřoval Paula na cestu Baptistického duchovního.


   Paul vyrůstal na Jamajce zrovna v době kdy bylo zrušeno otroctví ( roku 1834), nicméně moc stále zústávala v rukou bílé populace. Ačkoliv měli černí Jamajčané volební právo, většina z nich stejně možnost hlasovat neměla. Požadavkem totiž bylo i to, že voliči musí umět číst a psát. V době voleb v roce 1964 už černí Jamajčané přečíslili bělošké obyvatelstvo v poměru 32:1, což ale bylo málo platné když z nich mohla volit jen necelá desetina. Roky 1963 a 1964 byly na Jamajce ve znamení sucha a tak chudí farmáři sotva přežívali. Začaly kolovat zvěsti, že bílí vlastnícíi pozemků chtějí znovuzavést otrokářství.

   7.října 1865 bylo několik černých Jamajčanů obviněno a zatčeno z neoprávněného vniknutí na plantáž, a to i přesto že tato plantáž byla již poměrně dlouho opuštěna. Místní obyvatelé proti tomu protestovali a skupinka obyvatel Stony Gut silou osvobodila zatčené. Po návratu do vesnice Bogle zjistil, že na sedmadvacet mužů z vesnice byl vypsán zatykač kvůli řadě trestných činů zahrnujících vytržnictví a napadení policie.

   11.října 1865 vedl Paul Bogle skupinu 200-300 černých mužů a žen do města Morant Bay. Tato událost je dnes známá jako Morant Bay Rebellion. Bogle a jeho skupina pochodovali k místní soudní budově na protest proti vydaným zatykačům. Byli však zastavení místní vojenskou jednotkou, jejíž členové ve vzniklé panice zastřelili sedm Bogleových mužů. To byla ta událost jež odstartovala vzpouru při níž nakonec zemřelo dalších osmnáct mužů. To co začalo jako protest se změnilo ve vzpouru, kdy město ovládli rebelové jejichž počet se brzy z několika set zvýšil na více jak dva tisíce. Následující den zemřeli další dva lidé.

   Bílí farmáři se obávali, že by se toto povstání mohlo rozšířit po celém ostrově a tak se Britský Guvernér Jamajky rozhodl poslat vojáky, aby toto povstání potlačili. Ve skutečnosti se ale situace víceméně uklidnila i když to farmáři tak necítili. Vojsko se setkalo jen s malým odporem, ale ani to nezabránilo mnoha obětem mezi černošským obyvatelstvem, aniž se kdo zajímal zda se dotyční na povstání podíleli, či nikoliv.

   Statistiky hovoří jasně - 439 černých Jamajčanů bylo zabito vojáky, 354 černých Jamajčanů bylo uvězněno a později popraveno plus dalších 600 bylo trestáno a to nejen bičováním.

   Paul Bogle byl jedním ze zatčených a poté popravených, zatímco jeho přítel George Gordon, jež neměl téměř nic společného s povstáním, byl zatčen v Kingstonu, následně odsouzen a pověšen. Povstání a jeho důsledky měly velký vliv jak na Jamajce tak v Británii. V Británii dokonce vyvolalo veřejnou debatu a rozdělilo lid na dva tábory - na ty, kteří souhlasili s rozhodnutím guvernéra a na ty, jež ho chtěli soudit za vraždy jím posvěcené.

   V srpnu 1866 se guvernér Eyre vrátil do Británie. Eyre byl ve skutečnosti dvakrát obviněn z vraždy, ale nikdy nebyl souzen.

   Paul Bogle byl později označen za Národního hrdinu Jamajky a aby se na něj jen tak nezapomnělo, byla jeho podobizna umístěna na Jamajský dvoudolar (od roku 1969) a později také na Jamajský deseticent (od roku 1991).