Etiopské písemnictví má více než dvoutisíciletou historii a zaujímá v Africe jedinečné postavení. První písemné záznamy se na území Etiopie objevují přibližně v polovině 1. tisíciletí před našim letopočtem. Jedná se o texty tesané do kamene a psané písmem a jazykem, které si s sebou přinesli semitští osadníci z jižní části Arabského poloostrova. Z jihosemitských nářečí se na africké půdě pod vlivem místních jazyků během staletí vyvinul africký jazyk ge'ez.


   V 1. století našeho letopočtu vzniká v severní Etiopii Aksumská říše, která je v živém obchodním styku s antickým Řeckem a Římem, Egyptem, Persií a Indií. Aksumský přístav Adulis, nedaleko dnešního přístavu Masawy, byl důležitým obchodním střediskem na cestě ze Středomoří do Indického oceánu. Ústily u něj také obchodní stezky, které začínaly hluboko ve vnitrozemí v povodí Modrého Nilu a snad ještě dále na jihu. Ve 4. století aksumští vládci přijímají křesťanství. Do jazyka giiz, kterým Aksumci mluvili a psali, je překládáno Písmo svaté a nastává období rozkvětu literaterární tvorby, která má zejména náboženský charakter.

   Přibližně v 7. století začíná úpadek Aksumské říše, když ji postupující islám odřízl od obchodu se Středomořím. Její rozklad dokončují nájezdy kočovných Bedžů ze severu, kteří pronikli hluboko do nitra Etiopské vysočiny. Mocenské a kulturní ohnisko etiopksého státu se přesouvá hluboko na jih, do oblasti osídlených lidem, který hovoří různými semitskými a kušitskými jazyky. Jazyk giiz se postupně stává mrtvým jazykem. Na jeho místo nastupují tigrejština a jižně od ní amharština, která se stává jazykem císařského dvora. Giiz však zůstává hlavním jazykem náboženské a světské literatury až do poloviny 19. století n.l. Dodnes slouží jako liturgický jazyk etiopské ortodoxní církve. Moderní etiopské jazyky, zejména amharština a tigrejština, se k němu stále vracejí, když potřebují vytvořit nová slova v oblasti vědy, techniky, nebo politiky. Podobně jako se evropské jazyky stále vracejí k latině. Např. Výrazy merhagibir (program), ceremirz (protijed) nebo siratealbeňňa (anarchista) a stovky dalších vytvořila moderní amharština pomocí slov v ge'ezu.

   V dnešní Etiopii se hovoří přibližně 85 jazyky, z nichž většina patří ke kušitským, omotickým nebo semitským jazykům. K největším kušitským jazykům patří somálština, kterou se mluví nejen v Etiopii, ale také v Somálsku, Keni a Džibutsku. Dalším významným kušitským jazykem je oromština, kterou se hovoří také v Keni a která je vedle amharštiny nejdůležitějším jazykem Etiopie.

   Počet lidí, kteří dnes mluví amharsky jako mateřským jazykem, se odhaduje na 20 miliónů, to je asi jedna třetina obyvatelstva Etiopie. Amharové žijí na rozsáhlém území ve střední části Etiopské vysočiny, od Simenských hor na severu (amharsky simen znamená sever) po střední tok Modrého Nilu (amharský Abbaj) na jihu a od jezera Tana na západě po okraje Etiopské vysočiny na východě. Od mateřského amharského území je pásem oromského osídlení odděleno hlavní město Addis Abeba (amharsky Nová květina), jehož obyvatelé hovoří převážně amharsky.

Geez skript: http://tinyurl.com/2uq38qh