Její geografie je unikátní. Rozkládá se na více než milionu čterečních kilometrů a pro srovnání je asi dvakrát větší než Keňa nebo americký Texas a zhruba pětkrát větší než Velká Británie. Na jejím území najdeme jak vyprahlé pouštní oblasti tak i zalesněné vysočiny a hory dosahující nadmořských výšek více než 4000 metrů nad mořem.


   Etiopie je všebecně považována za nejstarší Africkou historicky identifikovatelnou zemi i přesto, že Egyptské historické spisy jsou starší a úplnější. Eritrea, Djibouti a část Somálska sdílí mnoho ze svých starověkých, středověkých i moderních dějin s Abyssinií, jak byla dříve známa Etiopie.

   Tato zem je mimojiné domovem mnoha živočišných druhů. Kratší seznam by nejspíše zahrnoval lvy, leopardy, gepardy, žirafy, slon, nosorožce, prasata bradavičnatá, antilopy, gazely, zebry, buvoly, opice, paviány, hyeny, šakaly a vlky. Etiopie se může pochlubit více druhy volně žijících savců než kterákoliv jiná země. V Etiopii můžete například spatřit více jak osm set druhů ptáků. A některé druhy dokonce ani jinde na světě nenajdete. Říše rostlin je v Etiopii stejně tak rozmanitá.

   Podle mnoha archeologických nálezů může být Etiopie považována za jakousi kolébku lidstva. Našli se zde předchůdci dnešních lidí Australopithecus afarensis (Lucy), Australopithecus Africanus a Homo Habilis.

   Existují také dva možné původy názvu "Ethiopia". Tradice mluví o odvozenině od jména Etiopik, což byl jeden z potomků stavitele biblické Archy. Lingvisté však věří, že pochází z řeckého výrazu pro "opálené tváře". Abyssinia, další starověké jméno této země, zas pro změnu nejspíše pochází z Arabštiny z výrazu pro "zemi smíšeného obyvatelstva".

   Není pochyb o tom, že lidé obývali Etiopii takříkajíc od "úsvitu". Naznačují to i objevené jeskynní malby. Dnešní Etiopané nejsou lidé jedné rasy ani etnické skupiny, což se odráží mimojiné v různorodosti jejich jazyků. Některé kmeny zde byly kočovné, jiné byly závislé na půdě a zemědělství.

   Přesto je Etiopie jediná země subsaharské Afriky s jasnými historickými a kulturními vazbami na některé dávné kultury Středomoří. I Egypťané věřili, že jejich předkové pocházeli z území Etiopie. Z mnoha starých spisů je patrné, že Egypťané o Etiopii dobře věděli a to i přesto, že tou dobou šlo spíše o jednotlivá království s volně spojeneckými vztahy.

   Ve Starém zákoně je více než třicet odkazů na Etiopii ("Cush"). Mojžíš si vzal etiopskou ženu (Numeri 12:1). Dle tradic byl Etiopský národ založen Etiopikem, pravnukem Noeho, a město Axum (Aksum) jeho synem, Aksumaiem.

   I královna ze Sáby se stala součástí etiopské historie, když králi Šalamounovi porodila syna Menelika (od Ibn-al-Malik, syn krále), čímž vznikla Šalamounovské dynastie. Tato dynastie vládla v Etiopii az do roku 1974. Etiopii můžeme v podstatě v nějaké formě identifikovat už od desátého století před naším letopočtem.

   Axum, v severním Tigrejském regionu poblíž Adwy, byl založen kolem roku 500 před naším letopočtem. Jeho hospodářský význam vzrostl hlavně v ptolemaiovském období (cca 330 př.n.l) a nadále vzrůstal s expanzí římské říše.

   Dle zmínek v jedné z řeckých kronik Axům obchodoval s Arábií, Indií, Římem a Persií. Místnímu jazyku se říkalo Ge'ez. Největším architektonických dědičtvím jsou jejich žulové věžě. I přes silný řecký vliv se Axům vyvíjel svou vlastní cestou.

   Od osmého století, s rostoucím vlivem Muslimů, se postupně snižoval politický vliv Etiopie na Arabském poloostrově. I přesto zde však nadále žilo mnoho Etiopských obchodníků. Axům však ovlivňoval stále větší území. Svůj vliv rozšířil například do oblastí Agew a Lasta, což vedlo ke konfliktům mezi lidmi z těchto oblastí.