Velice brzy se rasta hudba stala hlavním rysem a silou dalších a dalších nově vznikajících rasta táborů na západě Kingstonu a v přilehlých kopcích. Stejně jako Howellova komunita na Pinnacle Hill, byly i ostatní tábory terčem policejních útoků a neustálého obtěžování.


   Asi nejdůležitější rastafariánskou komunitou co se hudby týká byl Ossieho tábor, nejprve na Adastra Road, později přesunutý na Glasspole Avenue ve východní části Kingstonu. Právě na tomto místě nyní naleznete Mystic Revelation of Rastafari Community Center, jež Count Ossie postavil. Ossieho tábor se velice záhy stal zajímavým pro mnohé hudebníky. Častými hosty zde byli například The Gaynairs, Tommy McCook, Viv Hall, Don Drummond, Ernest Ranglin a také mnoho zahraničních hudebníků. Účastnili se táborových "sessions", kde probíhaly diskuse a bubnování. A v případě Dona Drummonda byly prý zkušenosti z těchto sezení zásadní a staly se inspirací pro jeho pozdější hudební tvorbu.

   Někdy na počátku padesátých let byl však systém rasta táborů a společného soužití využíván často také lidmi, kteří neměli jinou možnost jak žít. I pozdější Ossieho tábor a místo častého setkávání na Wareika Hill byl jedním z těchto táborů. Bratři a sestry přicházeli a odcházeli tak jak jim velel jejich cit a také mnohé osobní potřeby. Hlavní silou těchto táborů a tím, proč byli pro mnoho lidí natolik zajímavé byly diskuse a výměny názorů, které zde probíhaly. I to byla jedna z věcí, díky nimž se rasta hudba tak rychle šířila po Jamajce.

   O vánocích roku 1949 spatřil Ossieho tábor na Wareika Hill první opravdu velké setkání rastafariánů. Zpěv, bubnování a tanec za doprovodu Ossieho skupiny a Burru bubeníků, pokuřování byliny a zpěv chvalozpěvů trvaly několik dní. V té době byli Ossie, Brother Philmore Alvaranga a "Big Bra" Gaynair označováni jako "velká trojka" rasta světa. A tihle tři spolu se známým kazatelem, řečeným "Brother Love" z Mountain View vedli své bratry v hudbě a čtení Písma.

   Když už jsem zmínil právě Ossieho, nejspíše bych měl zmínit i to, kde byl počátek Ossieho hudebního umu. Kdysi se prý Ossie nechal slyšet, že chvilku dělal hlídače na stavbě Rennock Lodge. A právě tady prý měl čas a příležitost cvičit se v hraní na bubny. Spoluhráče Ossiemu v té době dělal bratr Nyah. Později založil zmiňovaný tábor na Adastra Road.

   Tam, kde se utábořil, následovali Ossieho i jeho rastafariánští bratři a také bubeníci z různých skupin, kteří se od něj chtěli něco přiučit.

   "Lidé chodili a poslouchali", řekl kdysi Ossie, "chodili, dokud si nezapamatovali riddimy. Poté se vrátili ke své skupině a zdokonalovali se v hraní na bubny dokud neměli riddimy takříkajíc 'pod kontrolou'. A když se tak stalo, přicházeli znovu, aby se naučili něco nového."

   Ossie spolu s Philem Alvarangou však konali mnohem více. Kromě hraní také vyráželi do ulic a tam šířili rastafariánskou víru, s Ossieho skupinou mimojiné obstarávali hudební doprovod pro různá setkání, navštěvovali mnoho rasta táborů a šířili tam svou hudbu, poselství a myšlenky.

   Mezi prvními, kteří s Ossiem (repeater) spolupracovali a hráli byli Eric Tingling (bass), John "Beck" Dale (fundeh) a Leighton "Worms" Lawrence (zpěvák). Jak se Ossieho bubeníci stávali známými, rozšiřovala se i jeho bubenická "sestava". Mezi novými členy byli například George "Little Bap" Clarke (první fundeh), Winston "Peanut" Smith (druhý fundeh) a Bunny Ruggs (bass). Později se ke skupině přidal i Ossieho syn Time, coby hráč na druhý repeater. I on ukázal, že v sobě má něco z umu svého otce.

   Z Ossieho se stal uznávaný hudebník. Mnoho jiných Jamajských hudebníků jej obdivovalo a respektovalo, protože prý měl "smysl pro riddim a načasování". Dnes bývá často označován za jednoho z nejkreativnějších hudebníků své doby. I díky němu se dnes stále šíří rasta hudba. Je to díky takzvaným "groundation" (setkáním) pro které je tahle hudba velice důležitá.


   Závěrem: Tento text je zároveň úryvkem z knihy "Chanting Down Babylon: The Rastafari Reader" na níž spolupracovali Nathaniel Samuel Murrel, William David Spencer a Adrian Anthony McFarlane (Temple University Press, 1998). Třeba by i Vás tahle kniha mohla zajímat.