Jeho poselství zabalené do textů písní se stalo takříkajíc "nesmrtelným". Mnohá z jeho slov bývala a stále mohou být pomyslným trnem v oku pro mnoho lidí. Člověk jež dokázal, aby si lidé více vážili jeden druhého odešel, ale jeho poselství tu zůstává.


   Na jeho oblíbenost mezi prostým lidem a sílu jeho poselství poukázalo i to, že se s ním na jeho poslední cestě přišly rozloučit tisíce lidí. Mezi těmito lidmi byla i početná skupina rastafariánů, hlásících se stejně jako Bob k Twelve Tribes of Israel (na záznamu Marleyho pohřbu je to skupinka lidí v bílém se zeleno-žluto-červenými hučkami na hlavách). Kromě mnoha jiných pronesl na Bobově pohřbu řeč i tehdejší Jamajský premiér Edward Seaga. A toto je její část:


   "Jeho poselství bylo protestem proti bezpráví a snahou zlepšit podmínky utlačovaných. Stával zde a koncertoval, a všude kde vystoupil přinesl a šířil své poselství a své vize. Narodil se ve skromné chatrči v Nine Mile ve farnosti St. Ann. Žil v západní části Kingstonu, kde jako chlapec započal svůj boj s podmínkami a životem v ghettu. Velice rychle se přizpůsobil zdejšímu prostředí a naučil se v něm přežít. Přežít ty dny na západním konci Kingstonu. Ale byl to jemu vlastní talent, neochvějná disciplína a neskutečná vytrvalost, které z něj neudělaly další oběť ghetta, ale vystřelily jej na vrcholy hudebních žebříčků v zemích třetího světa a nejen tam."


   A stejně jak to udělal i Edward Seaga, měl bych zde i já pronést část tradicionálu, který Bob Marley zpívával. A tady je: