Mnozí z vás o Pinnacle slyšeli, ale celkově o něm není mnoho známo. A právě díky otázkám mnoha z Vás vznikl tento článek.


   Toto místo, které by se dalo zařadit na jakýsi pomyslný rastafariánský seznam kulturního dědictví, se nalézá na Jamajce, ve Sligoville, St. Catherine (farnost sv. Kateřiny). Je to území s rozlohou téměř 500 akrů.

   Na konci třicátých let převzal Leonard P. Howell toto území k užívání od bývalého majitele, pana Alberta Changa. Howell byl naštěstí finančně nezávislý. Ale než aby použil své peníze k osobnímu uspokojení či užitku, raději vedl skromnější život v komunitě Pinnacle.

   Pinnacle se velice záhy stalo bezpečným útočištěm pro tisíce černochů, kteří chtěli společně žít a pracovat. Pod Howellovým vedením pak na tomto místě ve velmi krátké době vznikla jediná nezávislá a ekonomicky soběstačná komunita na Jamajce.

   Zemědělci pracující v Pinnacle pěstovali mnoho různých druhů ovoce, zeleniny, fazole, kukuřici a mnoho dalšího. Projevil se zde mimojiné i vliv Indie na Jamajskou kulturu. Jeho hlavními projevy v Pinnacle bylo pěstování Ganji, meditace, zbožnost a léčení přírodními prostředky.

   Rastafariáni v Pinnacle postavili sklad jídla, jenž byl často nazýván jako "preparing for the tough days" (příprava na těžké dny). Do místní komunity patřilo i mnoho zkušených řemeslníků a dalších "specialistů" jako například zdravotní sestřičky. Všichni tu žili pospolu pod heslem "One God, One Aim and One Destiny" (Jeden Bůh, Jeden cíl, Jeden osud).

   Pokaždé, když úřady odebraly komunitě peníze, které měla uložené v bance, tvrdily že jsou to peníze vydělané jen a pouze prodejem marihuany. Přitom Howell sám opovrhoval užíváním marihuany. Ve volných chvílích procházel ulicemi Kingstonu, farnostmi sv. Ondřej a sv. Kateřina a dával peníze chudým a dětem. Nedbal ani neustálého tlaku, obtěžování, bití, mnoha zatčení a pokut. Stejně se vždy navrátil do Pinnacle.

   Během posledního útoku na Pinnacle spálila policie všechna obydlí patřící místní komunitě. Za oběť tomuto řádění padl i nábytek, osobní věci a oblečení zdejších obyvatel. Bez místa k životu a s vůdcem ve vězení se rastafariáni postupně přesouvali do Kingstonu a do farností sv. Kateřina, sv. Tomáš a Clarendon. A možná právě díky tomuto kroku policie a úřadů se rastafariánské hnutí tolik rozšířilo.

   V roce 1970 našla malá skupinka Rastafariánských starších své nové útočiště v Tredegar Park ve sv. Kateřině. Nadále podporovali Howellovo učení až do jeho smrti. Do dnešních dní nedostali rastafariáni z Pinnacle žádné náhrady za ztrátu majetku, domovů ani ponižování, jímž trpěli. Howell byl podle všeho více než padesátkrát vězněn. Na jednom mítinku zaznělo z jeho úst tvrzení pana Neville N. Ashenheima, prominentního právníka židovského původu, jenž tvrdí, že "pokud jde o ochranu vlastnických práv, nemůže být majetek kohokoliv zabaven bez adekvátní kompenzace". Sám Howell pak řekl, že "za zločiny a křivdy jež byly vládou a policií napáchány na Pinnacle a jeho obyvatelích nebyl ani on, ani kdokoli z rastafariánů nikdy odškodněn".

   Během roku 1980 byly pozemky Pinnacle rozprodány jamajskou vládou různým zahraničním soukromým investorům. Díky snahám společností "Leonard P. Howell foundation" a "First Rastafarian Free Slave Community" je zde jistá snaha obnovit Pinnacle a vytvořit z něj Rastafariánské kulturní centrum. V červnu roku 2007 se v Pinnacle konaly oslavy na počest pana Howella.