Lucky Dube byl oslavován jako "zářící hvězda Afrického reggae" a také jako "nejprodávanější jihoafrický zpěvák". Ve skutečnosti však byl novodobým hrdinou, jehož poselství se dotklo srdcí milionů lidí po celém světě.


   S neskutečnými jedenadvaceti alby, jež za svou kariéru vydal, se stal z pouhého jihoafričana světovou reggae superstar.

   Jak jste si jistě všimli, každé jeho album má nějaké poselství. Jeho písně jsou postaveny na třech hlavních bodech - politických otázkách, sociální tématice a určitých osobních zkušenostech - zkrátka na věcech, které hrají důležitou roli v životě každého z nás. Když se někdo ptal Luckyho, kde bere inspiraci, odpovídal jednoduše: "V lidech! Dívám se tak na lidi a na to co dělají. Mé písně jsou inspirovány životem a skutečnými situacemi a zkušenostmi."

   Od vydání jeho prvního reggae alba v roce 1984 až k dnešnímu dni, kdy je Lucky brán jako reggae superstar, uběhlo mnoho času. Přesto byl Lucky stále skromný a i díky tomu zůstával blíže těm, kteří inspirovali jeho tvorbu. Vystupoval na mnoha místech po celém světě a sdílel pódia s umělci jako Maxi Priest, Sinead O'Connor, Peter Gabriel, Michael Jackson, Seal, Ziggy Marley, Celine Dion, Sting a mnoha, mnoha dalšími. Získal více jak dvacet lokálních a světových ocenění za svou hudbu a video, i přes to všechno se vůbec nezměnil. Jeho osobnost nedoznala žádné změny, žil stále v místě svého narození, nahrával se stejným zvukařem a stále u jedné společnosti. Skutečný gentleman, jehož láska k přírodě byla jednou z jeho kvalit.

   Jeho hudba je silně osobitá a procítěná přáním, udělat ze světa lepší místo.

   Jeho největší hity jako "Taxman", "Prisoner", "The Way It Is", "Victims", "Trinity" a další jej doslova vstřelily do domovů a srdcí mnoha lidí celého světa. Mluvil s nimi skrze stesk nad nespravedlnostmi, či strastmi všedního dne  se kterými se každý musí vypořádat po svém. Jeho neuvěřitelně pestrý repertoár vyjadřoval smíšené pocity, postoje a lásky skrze hudbu a příjemnou atmosféru, jež tato hudba navozovala.

   Zajímavostí pro Vás, kteří jste se o něj a jeho hudbu příliš nezajímali, může být také to, že svých prvních pět alb nahrál v populárním africkém stylu "mbaqanga" a až od roku 1984 se začal věnovat reggae. A dokonce jeho první reggae album "Rastas Never Die" bylo rok po vydání, tj. roku 1985, zakázáno tehdejším režimem apartheidu. Jeho posledním albem je album "Victims", vydané v dubnu roku 2007.

   Závěrem: Je až s podivem, že se od 19.10.2007, kdy byl V Johannesburgu před zraky svých dětí zastřelen, jeho hudba nikde příliš neobjevuje. Bohužel. "Odpočívej v pokoji".