Žít v souladu s přírodou a jejími zákony je jednou z těch důležitějších idejí rastafariánství. Žít v souladu se Zemí znamená žít v souladu s Jahem. Je to však jen jedna z důležitých morálních hodnot rastafariánství, jako takového.


   Úcta k přírodě bývá u rastafariánství často připisována prolínáním rastafariánství samotného s tradicemi původních Afrických náboženství, které se například na Jamajce stále praktikují. I hinduismus ovlivnil a rozšířil rastafariánskou víru a praktiky. Kapitalismus, bezohlednost a ničení životního prostředí byly příčinou toho, že se člověk natolik "odcizil" přírodě.

Africké tradice

    Pro pochopení rastafariánství a jeho ideálů je nutné znát tradice, ze kterých vychází. Na Jamajce se přeživší africké náboženské tradice velice rychle rozšířily po celém ostrově. Mnohé z těchto tradic jsou dodnes praktikovány a udržovány alespoň malými skupinami lidí. Ty jsou povětšinou složeny z potomků otroků, přivezených sem Brity, patřících k Ashantiům. Mezi zdejšími otroky byli nejpočetnější právě Ashantiové.

    Tyto skupiny jsou "založeny" na uctívání nikoliv jednoho, ale mnoha bohů (velká většina z nich nejsou lidského původu), kteří zastupují jednotlivé přírodní síly, slouží k uctění předků a zkrátka zastupují něco "vyššího". Ashantiové věří, že všechno má duši. Včetně neživých předmětů jako například kameny. Čili náboženství otroků věří v to, že "čistá realita přírody může mnoha věcmi obohatit lidský život; a všechny rostliny, řeky nebo kamení se časem stanou zdroji energie, kterou budeme moci využít".

    Narozdíl od Haiti, kde byli otroci donucováni k přechodu na víru Francouzů, Britové brali "své" otroky jako nehodné svého vyznání.Avšak o něco později se i oni pokusili otroky přivést k té "pravé" víře. Nicméně o více jak sto let později od této snahy upustili. V mnoha případech se setkali také s neochotou majitelů plantáží a farem, kteří nechtěli riskovat jakékoliv případné problémy s otroky.

    Ve skutečnosti to však byli misionáři mimo Jamajku, kteří přinesli křesťanství otrokům. Mezi prvními byli například Metodisté a Baptisté. Oni byli ti, kdo svými praktikami vyvolával určitý rozruch na ceremoniích Kumina. Díky postupnému rozšiřování křesťanství do života Afro-Jamajčanů vznikla jakási směs afrických tradic a křesťanství. A tato "směs" přežila. Na Jamajce vznikly tři sekty afro-křesťanské víry a sice tyto: "Pukumina, The Revival Cult a Revival Zion". Všechny měly v sobě aspekty afrických náboženství, ale všechny se označovaly za křesťanské.

    Na Jamajce, kde je 99% populace Afrického původu zčásti ovlivněno  šamanismem a s ním spojeným duchovním světem, je velká pravděpodobnost k vzniku určitých "zvláštních" komunit. A částečně i díky tomu se zrodilo rastafariánství.


Vliv Hinduismu

   Rastafariánství "začalo" jako víra čtyř mužů: Leonarda P.Howella, Roberta Hindse, H. Archibalda Dunkleyho a Nathaniala Hibberta. Všichni byli údajně duchovními a právě oni věřili, že korunovace Haile Selassieho je znamením, že právě on je černý mesiáš, který má vyvést Afričany z Babylonu k vykoupení. Howell byl z této skupiny lidí nejvíce sběhlý ve veřejném projevu a tak začal veřejně vyhlašovat "božství" Haile Selassieho a mnozí lidé ho poslouchali. Vznikla určitá komunita lidí, kteří jej následovali. V roce 1940 vybudovali komunitu v Pinnacle v St. Catherine. Byla to první rastafariánská komunita. A kupodivu, jeden z prvních Howelových následovníků byl Ind, dnes vzpomínaný jedině jako Laloo. A právě to byl zřejmě počátek vlivu hinduismu. A zřejmě díky tomu dnes najdeme mnohé podobnosti mezi hinduismem a rastafariánstvím.

   Přínos a způsob rozšíření hinduismu do rastafariánství popsal Dr.Ajai Mansingh ve svém článku, který vyšel 18.července 1982 v Daily Gleamer.

   Rastafariáni tak jako hindové věří v jistý způsob reinkarnace. Věří, že od prvního zrození, přes všechna další, přežívá stále jedna a tatáž duše. Proto všichni proroci od Ježíše, přes Grveyho, k Selassiemu bývají vnímáni jako jeden. A právě tato víra je utvrzuje v tom, že jako Afričané ve vyhnanství, jsou oni těmi vybranými (jako Izraelité). Dr. Mansingh také upozorňuje na vazby skrze ganju, chcete-li marihuanu, která byla na Jamajku přivezena Indy, kteří jí užívali k léčbě a jako halucinogen byla po celá staletí využívána jako takový pomocník k meditaci. Rastafariáni také občas zmiňují Kali - hinduistickou bohyni, jejíž jméno znamená "Velká černá matka  je obvykle spojena s vyvoláváním  duchů (Bishton 116,1986.)". Další "podobnost" zmiňuje také Reddington (1995) a sice tu, že i dredatí, ganju kouřící saddhuové jsou známí svým kouřením ganji z takzvané "požehnané" dýmky.


Seděti v prachu

   Z těchto tradic rastafariáni získali hluboký respekt a hluboké spojení s přirozeným světem, a byly začleněny do stylu života, který Rastafariáni napodobují nebo praktikují. Termín "Livity" vešel ve známost v podstatě až s rastafariány. Označuje kromě jiného "nezávislý" život, jež umožňuje také svobodu mysli.

   Rastafariání se snaží žít v harmonii s přírodou. S tím je pro změnu spjato slovo "Ital", které je užíváno ve smyslu přirozené, organické čistoty a také ve smyslu jisté "kulturní" autentičnosti. Takzvaná "Ital way of life" je ve své podstatě přesným opakem způsobu života "západní" společnosti. Slovo "Ital" v sobě vlastně spojuje způsob stravování, "úpravu" vlasů a vousů, způsoby pěstování rostlin, pospolitost a také důraz na lidskou jedinečnost (Johnson-Hill 201, 1995). Ve skutečném životě to znamená žít blíž k přírodě, pěstovat si vlastní potraviny, jíst zdravě a respektovat jistou posvátnost Země.

   Velice důležitým aspektem rastafariánské cesty k životu v souladu s přírodou je takzvané "sezení v prachu"  jde v podstatě o jakési "pochopení" určitých zákonitostí přírody. Oproti západní společnosti, která se snaží s přírodou manipulovat, nerespektuje její zákony a vyrábí zbraně hromadného ničení, jde o prostou lásku k Zemi.


Ital strava

   Důležitý prvek rastafariánství je způsob stravování. Rastafariáni jsou povětšinou vegetariáni. Nejedí maso, drůbeží, vepřové a ani korýše. Někteří z nich však jedí malé ryby (do 30cm). Větší ryby jsou brány symbolicky jako Babyloňané, kteří se živí životy jiných tvorů (Jacobs 89,1985).

   Ital strava je brána jako strava, která pomáhá tělu. Narozdíl od potravin ošetřených chemicky, či jinak poupravených (Youd 1987). Původní (čisté) ovoce a zelenina jako papája, pomeranče či kalallo jsou základem této stravy. Mnozí rastafariáni skládají svou stravu jen z těchto neupravených plodů, neboť mají vysokou výživnou hodnotu (Jacobs 91,1985).

   Léčba přírodními látkami je již dlouho praktikována po celém světě, nejen rastafariány. Jedna ze základních myšlenek rastafariánství je ta, že neexistuje nemoc na kterou by se v přírodě nenašel lék (Chevannes 24,1998). Divoké keře a listy ze stromů se dají využít na čaje a masti k potlačení nemocí, zahrnujících bolesti hlavy, chřipku, křeče a mnohé jiné. Uvnitř každé rastafariánské komunity najdete vždy alespoň jednoho "rasta-doktora", který se specializuje právě na léčivé účinky různých rostlin, listů, kořínků a trav. Rasta doktoři velice často využívají modlitby a magii k boji s nemocí.

   Ganja, nebo marihuana a čaj z ní jsou pro svou medicínskou hodnotu užívány po dlouhou dobu. Lidoví léčitelé využívají čaj na různé nemoci jako jsou i revmatismus či nespavost. (Bishton 106, 1986).


Ganja

   Tato rostina není rastafariány používána jen pro své léčivé účinky. Je považována za svatou (za symbol) a kromě léčení je používána také rituálně a "společensky". Na setkáních užívají k jejímu kouření dýmku zvanou "chalice" (v překladu: pohár, kalich). Co se na těchto setkáních děje? Rastafariáni bubnují, zpívají, čtou poezii a mnohé další činnosti. Kouření "byliny" jim, jak sami tvrdí, pomáhá s meditací (Clarke 89, 1986).

   Užívání ganji rastafariáni ospravedlňují tím, že "je to rostlina, která vyrostla ze Země (jako čistá) a byla tak dána člověku. Mnohé citace z Bible se dají použít k potvrzení jejich víry, či chcete-li názoru. Z Genesis například 1:29 - "Hle, dal jsem vám všelikou bylinu, vydávající símě, kteráž jest na tváři vší země, a všeliké stromoví, (na němž jest ovoce stromu), nesoucí símě; to bude vám za pokrm." Dále  například Zjevení 22:2 - "Uprostřed pak rynku jeho a s obou stran potoka byl strom života, přinášející dvanáctero ovoce, na každý měsíc vydávající ovoce své, a listí své k zdraví národů." Rastafariáni věří, že Ganja je tímto "stromem", kouří jí mimo jiné proto, aby byli stále v souznění s přírodou.


Natty dreads

   Dready (lokny) jsou pro rastafariány symbolem mnoha věcí. Nejčastěji jsou však dready brány jako lví hříva, protože lev je symbolem síly a nejen to. Je to v podstatě jakási pocta Lvu Judejskému, Haile Selassiemu (Clarke 90, 1986).

   Pro mnohé je nošení dreadů inspirováno Biblí a je to pro ně takový znak určitého souladu s přírodou. Dready nejsou na hlavách rastafariánů vytvářeny za pomoci gelu nebo třeba lepidla, rastafariáni se prostě přestanou stříhat a česat a své vlasy nechají jednoduše volně růst. Často jsou dready pro rastafariány také symbolem uvědomění a taktéž jejich sebevědomí, a mimo jiné jsou symbolem jejich Afrických kořenů (Clarke 92,1986).

   Nošením dreadů se rastafariáni vyčleňují ze "západních standartů". I díky dreadům vlastně upozorňují na krásy Afriky a její tradice. Tento "neupravený" účes je také symbolem protestu proti převládajícímu "Babylonu" (Clarke 90,1986).


Babylon system

   Rastafariáni srovnávají ekonomický a politický systém Jamajky, stejně tak i Západu, s Biblickým Babylonem, místem zotročení. V babylonském životě není podle nich místo pro jisté duchovní hodnoty, a respekt k Zemi bývá nahrazen honbou za penězi a vlastnictví.

   "Babyloňané", v očích rastafariánů, ztratili své spojení s přírodou. Lidé "západu", kteří dříve využívali na práci otroky, dnes využívají stroje k práci a uspokojení svých potřeb. To podle nich povede postupně k úpadku industrializované společnosti (Clarke 83,1986).

   Pro rastafariány je také nepochopitelné (a nepřijatelné), že západní mocnosti "utápějí" tolik peněz do svých vesmírných misí a programů když je na světě tolik chudých a trpících lidí, kteří nemají ani na základní věci ke svému přežití (Johnson-Hill 215, 1995).


Rastafariánství ve světě

   Rastafariánství a jeho hodnoty se dnes již neomezuje, nebo nevztahuje, pouze k Jamajce jakožto ostrovu. Postupně se rozšířilo do celého světa. Například v Keni vznikla skupina s názvem "The Green Belt movement". Je to skupina lidí, převážně žen, která bojuje proti systému a brání zem, kde žijí a farmaří. Mnoho z členů této skupiny se hlásí právě k Rastafariánství (Turner43, 1995).

   I díky reggae se myšlenky a hodnoty rastafariánství rozšířily do světa. A nebyl to nikdo jiný než Bob Marley, hlásící se k rastafariánské "skupině" Twelve Tribes, kdo tomu velkým dílem napomohl. Od roku 1982 dokonce rastafariáni z Keni slaví Bobovy narozeniny. Turner (44, 1995) hovoří také o tom, že "když se vláda snažila potlačit jakékoliv symboly rastafariánství, například symbolické barvy, zelenou, zlatou a červenou, mohli jste vidět i třeba na autobusech napsanou frázi jako třeba 'beat down Babylon, ghetto child'".

   Nejrychleji se však rastafariánství a jeho myšlenky rozšířily na mnoha ostrovech v Karibiku. V sedmdesátých letech se údajně dalo hovořit dokonce o 30 až 40 procentech populace, hlásících se k tomuto hnutí. Na Grenadě dokonce rastafariánské skupiny založily zemědělské komunity. A dokonce bývali spojováni s uskupením "People's Revolutionary Army", jež svrhlo zdejší vládu. Toto vítězství, a nejen to, způsobilo, že se o rastafariánství začali v Karibiku více zajímat i například Indové a pár "bílých" a někteří z nich se k němu začali hlásit (Barrett 236, 1997).


Závěrem

   Závěrem bych rád dodal, že tento článek byl pro mě v některých částech dosti složitý a proto děkuji Alešovi (Wak) a Petrovi (Sedlon) za pomoc s některými částmi, které jsem nedokázal sám zformulovat. A také Katrin za korekturu. Text, ze kterého jsem vycházel, byl napsán v roce 1998 Davidem Erinem a mohu říci, že pro mě byl opravdu zajímavý. Mr3ska