To, že čaje delíme na čaje bílé (bai cha), zelené (lu cha), polozelené (též oolongy, modrozelené, žlutozelené nebo dokonce modré) a černé (též červené čaje, pokud se jedná o camelia sinnensis - čínský čajovník) asi každý ví, nebo o tom alespoň slyšel. Toto je delení čajů, které se vyrábí z čajovníku.


čaje bílé (bai cha) - listy se rovnou suší, bez oxidace. Obvykle se tak zpracovávají mladé lístky, někdy se keře pěstují zastíněné, aby se omezilo množství chlorofylu v listech.

čaje zelené (lu cha) - neprochází oxidací. Enzymy způsobující oxidaci jsou zničeny teplem: užívá se sušení na pánvích, nebo napařování. Zpracování je ukončeno jeden až dva dny od sběru.
čaje polozelené (též oolongy, modrozelené, žlutozelené nebo dokonce modré) – lístky prošly kratší oxidaci (přechod mezi zelenými a černými čaji).
čaje černé (též červené čaje, pokud se jedná o camelia sinnensis - čínský čajovník) – lístky se mechanicky naruší, oxidace se nechá úplně proběhnout. Zpracování trvá týden i déle. Velmi výrazný rozdíl je ještě mezi ortodoxním zpracováním a plně průmyslovou výrobou metodou CTC (Crush, Tear, Curl) kterou vzniká nadrcený substrát vhodný do čajových pytlíků. Ve Střední Evropě (a „západní civilizaci“ obecně) je historicky nejoblíbenější právě čaj černý.

   Ovocné čaje, bylinne nebo jiné exotické čaje (maté, rooibos, lapacho,...) se nevyrábí z čajovníku (vyrábí se z jiných rostlin.) Já bych zde rád uvedl jak lze netradiční způsobem usušit ovocný, nebo jiný bylinný čaj. Ovocné čaje si můžeme jednoduše udělat doma, natrháme (v horším případě nakoupíme) ovoce nakrájíme na kostičky a necháme usušit. Pak už jen různě mícháme a připravujeme si nejrůznější čaje. Můžeme také sušit bylinky. Pokud nemáme přístup k zahrádce, tak se nám budou asi schánět hůř. Mezi nejznámější asi patří máta, meduňka, heřmánek, třezalka,... jednoduše zase natrháme (doporučuji trhat jen zdravé lístky) a usušíme. Můžeme kombinovat i s ovocem, ale to už je jen na vaší fantazii a chuťi.

   Chtěl sem vám zde priblížit můj nápad, který se mi celkem zamlouvá. Ještě nikde jsem se s tím nesetkal, a když jsem se dočetl jak se suší černý čaj, tak sem si řek, že to musí jít i s našima bylinkama. Jednoduše natrhám lístky máty a maduňky, všechny umyju a udělám z nich kouli, kterou ovážu provázkem. Kouli musíme utahovat těsně aby se dovnitž dostalo co nejméně vzduchu. No a poté to uložíme na nějáké větrané stinné místo a necháme usychat minimálně po dobu pěti dnů. Kouli rozmotáme a čaj dosušíme na slunci. No a je to, čarný čaj z  máty a meduňky. Čaj má lehkou vůňi, je lehce zbarvený do hněda a má lehounkou chuť máty a meduňky. Takto by nejspíš šlo připravit i mnoho dalších čajů...