Marcus Mosiah Garvey, Národní Hrdina Jamajky (17.8.1887 – 10.6.1940) byl vydavatel, novinář, podnikatel, bojvník za černý nacionalismus a zakladatel Mezinárodního Černošského Pokrokového a Afrického Společenského Spolku (Universal Negro Improvement Association and African Communities League) (UNIA-ACL). Narozen na Jamajce. Garvey nejvíce připomínal jak je důležité zastání názoru "Zpátky-Do-Afriky" hnutí Rastafari, které povzbuzovalo lidi afrického původu vrátit se do jejich dědičné mateřské země. Garvey zmiňoval, že hledá ty s Africkým původem pro "spasení" Afriky a pro opuštění koloniálních mocností. Ačkoliv Garvey byl vychovaným Metodistou (člen Metodistické církve), přestoupil k Církvi Římsko Katolické.

Založení UNIA-ACL

  Garvey se vrátil na Jamajku v roce 1914. Přesvědčený, že spojení černých bylo jediným způsobem, jak zlepšit jejich podmínky. Garvey založil Mezinárodní Černošské Pokrokové Združení (UNIA) a Africký Společenský Spolek (ACL) a stal se jeho prvním prezidentem. Garvey prohlásil, že ustanovil tuto organizaci ke "spojení veškerého afrického lidu do jednoho obrovského seskupení k založení země s jejich absolutní vládou".
Potom, co si dopisoval s Bookerem T. Washingtonem, Garvey vyjel roku 1916 do Spojených Států Amerických na přednáškové turné. Během roku 1920 mělo združení přes tisíc větví ve více než 40. zemích.
  Garvey rozvinul několik myšlenek navržených k tomu, aby podporovaly sociální, politickou a ekonomickou svobodu černých, zahrnující rozběhnutí dopravní linky parníkové společnosti Black Star Line Steamship Corporation a její nově vzniklé společnosti, Black Cross Navigation and Trading Copany. Nicméně linka selhala kvůli špatnému hospodářství a podvodům. Dalším odvážným podnikem byla Negro Factories Corporation, která usilovala o vybudování a řízení továren ve velkých průmyslových centrech Spojených Států, Centrální Ameriky, Západní Indie a Afriky k výrobě každého prodejného zboží. A řetězy obchodů se sklady potravin, restauracemi, nakladatelstvími a umístění jiných obchodů bylo v počátcích.
  Přesvědčené, že černoši mají mít svou stálou mateřskou zemi v Africe, Garveyho hnutí se snažilo osvojit si Libérii. Na ohlasy k návrhu na to, že chtěl vzít všechny Američany Afrického původu zpět do Afriky řekl: "Nechci vzít všechny černochy zpátky do Afriky, jsou černoši který jsou zlý a nic dobrého by tam nedělali." ("I have no desire to take all black people back to Africa; there are blacks who are no good here and will like wise be no good there.").
  Dále odůvodňoval, "náš úspěch vzdělávací, průmyslový a politický je založený na zabezpečení národa nalézt sám sebe. A národ nemůže být nikde jinde než v Africe." Program Liberia odstartoval v roce 1920, měl za cíl budovat vysoké školy, university, průmyslové provozny a železnice jako součást průmyslového základu z kterého operoval, ale byl opuštěný v polovině roku 1920 potom, co se mnoho opozičních sil z Evropy začalo zajímat o Libérii.
  Garvey nebyl zastáncem černé nadvlády, ale zastáncem zlepšení rasy. Schvaloval bílý rasistický Ku Klux Klan (KKK), protože usiloval o oddělení ras. Při jedné příležitosti na začátku roku 1922 Garvey přijel do Atlanty v Georgii na jednání s Edwardem Young Clarkem, Imperiálním Gigantem Ku Klux Klanu, podívat se, zda by mohl získat podporu Ku Klux Klanu pro jeho program Zpátky do Afriky. Také sdílel velkou měrou levicové politické názory těchto let, vyjádřil velké nadšení pro Ruskou Revoluci .

Garvey a Rastafari

  Rastafariáni považují Garveyho za náboženského proroka a někdy dokonce za reinkarnaci Johna Baptisty. K tomu je částečně přimělo Garveyho prohlášení roku 1920, ve kterém řekl: "Vzhlížejte k Africe, neboť zde bude korunován král." Brali to jako proroctví o korunovaci Haile Selassieho. První Rastové byli spojeni s Garveyovým Zpátky-do-Afriky na Jamajce a na hnutí Rastafari může být pohlíženo v jeho doktrýnách jako na odnož nebo vývoj Garveyho filosofie. Protože jeho víra velmi ovlivnila Rastafari, bylo populárním tématem v mnoha reggae písních, zvláště pak u Burning Speara (viz. album Marcus Garvey) Garvey sám se nikdy neztotožňoval s Rastafari hnutím, byl nelítostně kritický k Haile Selassiemu následně po invazi do Etiopie před druhou světovou válkou.

Obviněný z poštovního podvodu

  Po vyšetřování americkým poštovním generálním inspektorem, bylo vzneseno obvinění z poštovního podvodu proti Garveymu Generálním prokurátorem za prodávání akcií neúspěšného podniku Black Star Line Steamship Corporation. Bylo odhalen tak, že v rozporu se zajištěním, společnost ve skutečnosti neměla zobrazenou loď ve firemní akciové brožuře.(divnej ten konec věty...) Black Star Line Steamship Corporation vlastnila a organizovala několik lodí po dobu svého trvání a tehdy v procesu jednala o spornou loď. Z toho všeho účtování v souvislosti s podnikem byl Garvey jako jediný shledán vinným z používání poštovní služby za účelem podvodu. Garveyho podporovatelé nazvali soud vykonstruovaným Zatímco se zdálo zcela jasné, že zde byli vážné účetní neregulérnosti uvnitř celé Black Star Line Steamship Corporation a že prohlášení uvedené Garveym při prodeji akcií Black Star Line Steamship Corporation byla klamná, Garveyho konečná obžaloba byla možná politicky motivovaná. Garvey byl usvědčen a odsouzen k termínu pěti roků a uvězněn ve Federálním Vězení v Atlantě v roce 1925. Dodnes úsilí části jeho podporovatelů ospravedlnit ho z poplatků pokračuje. Jeho trest byl nakonec změněn prezidentem Celvinem Coolidgem. Od té doby, co byl Garvey usvědčen z težkého zločinu a nebyl občanem Spojených Států, přistěhovalecké zákony požadovaly jeho okamžitou deportaci jako nežádoucího cizince. Po jeho propuštění z vězení v Listopadu 1927, byl Garvey deportovaný z New Orleans na Jamajku, kde se s ním setkal velký zástup na Orrettsovu molu v Kingstonu. Obrovský průvod a skupina pochodovala na velitelství UNIA.

Další spory

  Kolem roku 1921 nacionalismus a životní historie Marcuse Garveyho vedla k prohlášení víry v "rasovou čistotu". Obdivoval úsilí směřující k nezávislosti Katolíků v Irsku, takže to nebyla rasistická idea v tradičním smyslu. Místo toho se obával o povzbuzení míšení plemen, to by znevýhodnilo ty, kdo nejsou nebo nebyli smíšeni. Toto ho stále vedlo ke kontroverzní chvále projevu Warrena G. Hardinga proti míšení plemen a debatě jak by rasy mohly být lépe odděleny. Pro ne zcela nesouvisející důvody měl silně nepřátelský postoj vůči W. E. B.u Du Boisovi. Dříve Du Bois vyjádřil nesouhlas k Lince Černá Hvězda a ostatním nápadům. Garvey začal podezřívat že Du Bois byl vůči němu zaujatý, protože byl z Karibiku a tmavší barvy pleti. Později, v roce 1920, se toto nepřátelství obrátilo téměř ke chorobnému pohrdání.
  Du Bois nazýval Garveyho “šílencem“ nebo „zrádcem“. Garvey reagoval na Du Boisovi urážky "je to prostě a jednoduše bělochův negr" a "trochu Holanďan, trochu Francouz, trochu Černoch…míšenec…zrůdnost". Toto vedlo k zatrpklému vztahu mezi Garveym a NAACP (National Association for the Advancement of Colored People – Národní Asociace pro pokrok barevných lidí). Garvey později nařkl W. E. B.a Du Boise ze zaplacení spiklencům sabotovat Linku Černá Hvězda, a snahy zničit jeho pověst. Du Bois byl, nicméně, silný podporovatel Pan-Africanism. PBS, UCLA.

Poslední léta

  Garvey odcestoval do Ženevy v roce 1928, kde prezentoval "Petici Černé rasy" Společnosti Národů. Petice naznačovala týrání Afričanů po celém světě. V září 1929, založil Lidovou Politickou Stranu (People's Political Party) (PPP), Jamajská první moderní politická strana, většinou soustředěná kolem dělnických práv, vzdělání a pomoc chudým.
  Garvey byl zvolen za člena rady pro Allman Town pobočky v Kingstonu a zastupitelstva St. Andrew (Kingston and St. Andrew Corporation) (KSAC) v roce 1929. Přišel o členství, kvůli jeho nepřítomnosti při zasedacích schůzkách, když si odpykával trest ve vězení za pohrdání soudem. V roce 1930 byl znovu přijat, bez odporu, spolu s dvěma kandidáty PPP po přijetí vyjádřil svou nespokojenost ze zavedení některých tvrzení v prohlášení PPP. V Dubnu 1931, Garvey založil Edelweissovu zábavní společnosti (the Edelweiss Amusement Company), jenž poskytovala angažmá umělcům na zábavách a tak se uživili ze své práce. Několik Jamajských estrádních umělců, kteří se stali lokálně oblíbenými, si tam získali první publicitu. Mezi ně patřili Kidd Harold, Ernest Cupidon, Bim & Bam, a Ranny Williams.
  Garvey opustil Jamajku v roce 1935 a odjel do Londýna. Zde pracoval a žil až do své smrti v roce 1940. Během těchto posledních pěti let v Londýně zůstal stále aktivní, udržoval si přehled o událostech v Etiopie (tehdy Habeš), kde byla vedena válka a také o událostech v Západní Indii. V roce 1938 vypovídal před Západní Indickou Královskou Komisí o potížích v Zápdní Indii. V tomto roce také vybudoval Školu Africké Filosofie ke školení vedení UNIA. Stále pracoval na časopise Černý Člověk.
  Garveyho politické názory se v jeho posledních letech stále více přikláněly k pravicové straně.
V roce 1937, skupina jeho podporovatelů, kteří se nazývali Mírové Hnutí Etiopie otevřeně spolupracovali s Mississipským Senátorem Theodorem Bilboem v propagaci projektu vrácení se do vlasti, který uvedli v Americkém Kongresu pod názvem "Vetší Liberijské Jednání".Garvey také vyjádřil značné sympatie s fašismem a uvažoval o jeho pozitivní aplikaci v Africe. Nicméně krátce před svou smrtí vyjádřil Garvey solidaritu s Británii během Bleskové Války.
  Po jeho smrti, způsobené další mozkovou mrtvicí, 10. Června 1940. Bylo jeho tělo pohřbeno v Kensalském Zeleném Hřbitově v Londýně. Kvůli potížím s cestováním, vyplívajícími ze situace během druhé světové války. V listopadu 1964 byli jeho ostatky převezeny Jamajskou vládou zpět na rodnou Jamajku a ceremoniálně znovu pohřbeny v jemu věnované svatyni v Národním Parku Hrdinů. Garvey byl prohlášen Jamajským prvním Národním Hrdinou.

Památky Garveye v Jamajce a Jinde

    Garvey byl vážený v mnoha směrech jak na Jamajce tak v zahraničí:

• socha Garveyho postavená na pozemcích Svaté Anny na Dvoře Farní Knihovny;
• Střední Škola ve Svaté Anně byla pojmenována po něm;
• hlavní silnice v Kingstonu nese jeho jméno;
• socha Garveyho byla odhalena v Parku Apex, Kingston v roce 1978;
• jeho portrét se objevuje na Jamajské minci 50ti centů a 20ti dolarové minci
• budova v níž sídlí Ministerstvo Zahraničních Věcí (Nový Kingston) nese jeho jméno.
• V sousedství Harlemu ve Městě New York je park jenž nese jeho jméno.
• V Brooklynu ve Městě New York je ulice jmenovaná jeho jménem.
• hlavní ulice v Nairobi, Keni je pojmenovaná po něm.
• V Londýnském Hammersmithu? je malý park s jeho jménem.
• V Lentonu, Nottinghamu, ve Spojeném Království je Centrum Marcuse Garveyho.Tam je také knihovna Marcuse Garveyho, umístěna uvnitř Tottenham Greenova Zájmového Střediska. Tato budova se nachází v Severním Londýně. Intro na nahrávce z alba U.F.Orb od skupiny The Orb "Towers of Dub" začíná vtipným proslovem satirika Victora – Smitha z Londýnské Víkendové Televize, v němž prohlašuje, že být Garvey a měl by nechat vzkaz pro Haile Selassieho, řekl by mu že k němu (do Etiopie) dorazí brzy.
• Střední Škola v Trentonu, New Jersey

     Vliv

Celosvětově byla Garveyho památka udržována mnoha způsoby.
Byly po něm pojmenováno Školy (Střední Škola ve Svaté Anně, Střední Škola v Trentonu, New Jersey), vysoké školy, hlavní silnice a budovy v Africe, Evropě, Karibiku a USA. Barvy UNIA -červená, černá a zelená- byly osvojeny jako Černá Osvoboditelská Vlajka. A bysta Garveye byla odhalena v Hale Hrdinů jenž se nachází v Organizaci Amerických Států, ve Washingtonu, DC. V roce 1980 Ralph Ellison použil Garveye jako základ pro svou Ras Exhortátor (církevně), podnítil ho k nápadu Západo Indického černého nacionalisty v jeho románu Neviditelný Muž.
V knize Neuromancer od Williama Gibsona, se remorkér jenž byl řízený Maelcumem měl jméno Marcus Garvey.
 
Výroky

• "Vzhůru Vy Mocná Raso, Vykonej Co Je Tvá Vůle…"    • "Cokoliv je člověku přirozené, to člověk udělal, to člověk může udělat."
• "Jeden Bůh! Jeden Cíl! Jeden Osud!"
• "Afrika pro Afričany…Doma a v Zahraničí"
• "My Černoši věříme v Boha Etiopie, věčný Bůh – Bůh Syn, Bůh Duch Svatý, jeden Bůh každého věku. To je Bůh v kterého věříme, ale jeho budeme uctívat i když vzhlíží z Etiopie."
• "Národ bez znalosti své historie, původu a kultury je jako strom bez kořenů."
• "Dívejte se na mě jako na vichřici nebo bouři."
• "Čtoucí muž a žena jsou připraveným mužem a připravenou ženou, ale píšící muž a žena jsou pečliví."
• "Nikdy se tento rasový problém nevyřeší pokud, vy sami, nezasadíte úder pro svobodu."
• "Pokud nemáte důvěru v sami sebe, tak jste dvakrát poraženi v závodu života. S důvěrou jste vyhráli předtím, než jste začali."
• "ŠANCE dosud nikdy neuspokojila naději trpících lidí."

Bibliografie Marcuse Garveyho - Práce od Marcuse Garveyho

• Filozofie a názory Marcuse Garveyho.Editováno Amy Jacques Garveyovou. 412 stránek. Většinu vytisklo; Stoleté nakladatelství, 1. Listopadu, 1986. A nakladatelství Avery.
• Poselství k Lidem: Soubor přednášek Africké Filosofie od Marcuse Garveyho.Editováno Tonym Martinem. Předmluva od Ctěného Charlese L. Jamese Generálního Presidenta, Afrického Společenského Spolku. 212 stránek. Tisk na vlastní náklady, 1. Března, 1983.
• Básnické Zbírka Marcuse Garveyho. Shrunoto a editováno Tonym Martinem. 123 stránek.Tisk na vlastní náklady, 1. Června, 1983.
• Robert A. Hill, Editor. Kniha Marcus Garvey a Noviny Afrického Společenského Spolku. I-VII a IX vydání. Vytištěno na Univerzitě v Californii, 1983- (na pokračování). 1146 stránek. Další část také tištěna na Univerzitě v Californii, 1. Května, 1991.
• Robert A. Hill, Editor. Kniha Marcus Garvey a Noviny Afrického Společenského Spolku: Afrika pro Afričany 1921-1922. 740 stránek. Tištěno na Univerzitě v Californii, 1.Února, 1996.

Knihy

• Randall K. Burkett, Garveysmus Jako Náboženské Hnutí: Vytvoření Instituce Černého Občanského Náboženství. Metuchen, New Jersey (dále jen NJ): publikovalo Tiskařství Strašák (Scarecrow) a Americká Teologická Knižní Acociace, 1978.
• Horace Campbell. Rasta a Odpor: Od Marcuse Garveyho pro Rodneyho Waltera. Trenton, NJ: Africký Světový Tisk, Inc., 1987.
• Editor John Henrik Clarke. Marcus Garvey a vize Afriky. S pomocí Amy Jacques Garveyovou. New York: Výběrové Knihy, 1974.
• Edmund David Cronon. Černý Mojžíš: Příběh Marcuse Garveyho a Afrického Společenského Spolku. Madison: Tisk Univerzita ve Wisconsinu, 1955, dotisk 1969.
• Amy Jacques Garvey, Garvey a Garveysmus. Londýn, Anglie: Collier-MacMillan spol. s r.o, 1963, 1968.
• Editor, Robert A. Hill. Marcus Garvey, Život a Ponaučení: Stoletý Společník Marcuse Garveyho a Noviny Afrického Společenského Spolku. Berkely, California: (Dále jen CA) Tisk Univerzita v Californii, 1987.
• Marcus Garvey a Noviny Afrického Společenského Spolku. I-VII, IX. Tisk Univerzita v Californii, ca. 1983- (na pokračování).
• Winston, James. S Transparentem Etiopie nad hlavou: Karibský Radikalismus v Počátcích Dvacátého-Století Ameriky. Londýn: Verso, 1998.
• Theodore Jr., Kornweibel. Vidět Rudě: Federální Kampaně Proti Černé Bojovnosti 1919-1925. Bloomington a Indianapolis: Vytisknula Univerzita v Indianě, 1998.
• Sydney a Robin D. G. Kelly, Lemelleovi. Vysněný Domov: Vrstva, Kultura, a Nacionalismus v Africké Dispoře. Londýn: Verso, 1994.
• Rupert, Lewis. Marcus Garvey: Anti-Koloniální Bojovník. Trenton, NJ: Tisk Africký Svět, S.r.o., 1988.
• Editoři Rupert, Lewis a Patrick, Bryan. Garvey: Jeho Práce a Vliv. Mona, Jamajka: Institut Sociálního a Ekonomického Výzkumu, 1988.
• Rupert, Lewis a Maureen Warnerová-Lewisová. Garvey: Afrika, Evropa, Amerika. Trenton, NJ: Africký Svět, S.r.o., 1986, 1994.
• Korete, M. Manoedi. Garvey a Afrika. New York: New York Epochální Tisk, 1922.
• Tony, Martin. Rasa Především: Ideologický a Organizační Boj Marcuse Garveyho a Africký Společenský Spololek. Westport, City of Stamford (dále jen CT): Tisk Greenwood, 1976.
• Literární Garveyismus: Garvey, Černé umění, a Obnova Harlemu. Dover, MA: Tisk na vlastní náklady, 1983, 1991.
• Marcus Garvey: Hrdina. Dover, Manchaster (dále jen MA) : Tisk na vlastní náklady, 1983.
• Jednota Pan-African: Od Otroctví ke Garveymu a Dál. Dover, MA: Tisk na vlastní náklady, 1983.
• Básnická Díla Marcuse Garveyho. Dover, MA: Tisk na vlastní náklady, 1983.
• Jeannette, Smith-Irvin. Pěšáci Afrického Společenského Spolku Marcuse Garveyho. Trenton, NJ: Africký Svět, S.r.o., 1989.
• Mark, Salomon. Zvolání bylo Jednotné: Komunisté a Afričtí-Američané, 1917-1936. Jackson, Mississippi (dále MI): Univerzitní Vydavatelství Mississippi, 1998.
• Judith, Stein. Svět Marcuse Garveyho: Rasa a Třída v Moderní Společnosti. Baton Rouge, LA: Státní Univerzitní Vydavatelství Luisiana, 1986.
• Emory J, Tolbert. UNIA a Černé Los Angeles. Los Angeles, CA: Centrum Afro-Amerického Studia, Californská Univerzita, 1980.
• Theodor Vincent. Černá Síla a Garveyho Hnutí. Berkeley, CA: Tisk Ramparts, 1971.

Tvrzení

• Ula L, Taylor. Tajemný Garvey: Život a Zážitky Amy Jacques Garveyové. (nepublikovaná rozprava).