Dnes, v době, kdy se na mé hlavě již nějakou dobu splétají dready, vnímám mnohem více své okolí a jeho reakce a chování vůči mé osobě. Proto bych Vám zde rád uvedl jeden příklad ze života.

  Nedávno jsem cestoval vlakem. Nikde nebylo zcela prázdné kupé a tak jsem si vybral to, ve kterém seděli dva postarší lidé, jak jsem později zjistil, již přes 50 let manželé. Pravdou však je, že jsem si jejich kupé nevybral jen pouhou náhodou. Mým záměrem bylo sledovat jejich reakci.

  Byl jsem však překvapen. Jejich prvotní reakce nebyla nijak pozitivní, nezaznamenal jsem však ani zcela negativní postoj. Jak jsem tak s nimi seděl v kupé a četl si knihu "Hledání dolů krále Šalamouna", paní se mě, zničehonic, zeptala na "účel" mého, podle ní, poněkud výstředního, účesu. Jako první ji prý napadlo, že jde buď o "módní výstřelek" nebo o nějakou formu protestu proti dnešní společnosti.

  Po těchto slovech jsem se rozhodl jí říci něco o rastafariánství a věcech okolo. Když jsem jí alespoň okrajově povykládal o rastafariánství a jeho zásadách, přidal se manžel oné paní a sdělil mi, že oba jsou věřící. Musím se přiznat. V tu chvíli jsem tak nějak očekával vzájemnou konfrontaci našich názorů. K tomu však nedošlo.

  Naopak oba manžele spíš zajímalo, co konkrétně znamenají dready pro mě. Tuhle otázku jsem sice nečekal, ale možná i díky tomu pro mě bylo jednodušší jim ji zodpovědět. Dready pro mě symbolizují život, věnovaný sebezdokonalování, pomoci ostatním s respektem vůči jejich názorům. Snažím se podle toho žít a není na mě samém, abych posoudil jak se mi to vede nebo nevede.

  Ano, měl bych asi přidat mnoho dalších věcí. Však také pro každého z Vás mohou dready symbolizovat něco jiného, proto tu nebudu všechno vypisovat. Je na Vás, abyste zauvažovali a řekli si, co pro Vás má smysl a jaká je ta vaše "pravá" cesta.

  Přiznám se, jsem opravdu zvědav na reakce k tomuhle článku.


Jah bless, Mr3ska



  Reakce Katrin: je to zajímavá historka, hezky napsaná.. připomnělo mi to něco ze života, když se na mě lidé dívají spíše poněkud zle, nicméně bych jen chtěla říct k poslednímu odstavci, že ta „pravá“ cesta nám nemusí být ani po dlouhé době známa a tu PRAVOU cestu každý pořád hledá, nebo alespoň se snaží jít s ní.. ale nejsem si jistá, jestli si můžem‘ říct „to je ta pravá cesta“ (ať už tím myslíme cokoliv), protože za pár let to už tak být třeba nemusí..