O těchto dolech a o Šalamounovi samotném toho bylo napsáno do dnešnho dne opravdu mnoho. Mnozí lidé se také díky některým z těchto textů pokoušeli tyto doly hledat. Marně....

  Jedním z těchto děl je i Haggardův román "Doly krále Šalamouna". Tento román, ač výborně čtivý, je hledačům Šalamounových dolů naprosto k ničemu.

  Chcete-li nějaký opravdu užitečný zdroj, musíte si přečíst Starý zákon. Konkrétně "První knihu královskou" ve které se mluví o Šalamounově loďstvu, jež každý rok přiváželo šestsetšedesátšest talentů zlata ze země zvané Ofir. Je však zajímavé, že se z těchto pramenů nedozvíte kde leží země Ofir a dokonce ani kde leží země Makedy, královny ze Sáby. Je tedy zřejmé, že v té době nebyl nikdo, kdo by nevěděl kde tato místa jsou.

  Další zajímavé informace se můžete dočíst v knize "Kebra Negast:knize o slávě králů". konkrétně tato kniha vypráví nebo spíše stopuje původ etiopské císařské rodiny a uvádí, že se její původ dá vystopovat až k Menelikovi, synovi Šalamouna a Královny ze Sáby.

  Ještě by stálo za to zmínit dílo Franka Haytera jménem "Zlato Etiopie". Právě Frank Hayter byl jedním z těch, co se vydali doly dávného moudrého krále hledat. Zasvětil tomu celý život. Podle všech pramenů sice nalezl dávný poklad, ale samotné  doly nikdy.