Od doby, kdy se Panně Marii narodil Ježíš Kristus, žil příkladným životem, který by měl každý člověk následovat.  Život a víra, kterým nás učil nám zajišťují spasení, harmonii a dobrý život zde na Zemi. Protože příkladný charakter  Ježíšova  života je důležitý ,proto aby všichni lidé dělali maximum ve svém životním úsilí  a aby viděli jak se přibližují příkladu, který nám dal On.

  Je pravda, že v lidskosti není dokonalosti. Občas děláme chyby a dopouštíme se hříchů, ale jako křesťané  hluboko v  našich srdcích  víme že nám Všemohoucí odpouští.  Učil nás, že každý kdo se snaží ho najít  ho najde.  Žít tento zdravý a křesťanský život, to je důvod proč jsem následovníkem Ježíše Krista.

  Pro Křesťany neexistuje  nádhernější a radostnější den, než ten kdy se narodil náš Spasitel Ježíš Kristus. V tento den se každý z nás snaží zapomenout na své problémy a těžkosti a snaží se od nich také ulevit svým milovaným a přátelům a odpouští  těm, kteří mu ublížili. A také přemýšlí nad životem Nejvyššího Pána ze všech.

  Od útlého dětství jsem byl zasažen  nevysvětlitelností  tak jednoduché a přece úžasné záhady  narození božského dítěte.

  Betlémská záhada se nám odkrývá v našem duchu, a je tím víc fascinující čím víc postoupíme na naší životní cestě a čím více si uvědomíme důležitost svého úkolu na tomto světě, ať už je prostý nebo ušlechtilý, obtížný nebo nevděčný.

  Neslýchaná událost, očekávaná po více než  čtyřicet století se nakonec splnila: Syn Boha se narodil, On jediný má svůj palác z  chléva a kolébku ze žlabu.  Srdce moudrých jsou dojata  touto výsostnou skromností a králové Země před Ním klečí  a uctívají Ho.

  „Mír na Zemi a přátelství lidí“ To bylo Jeho první poselství. Stejně tak, když se nechal ukřižovat, smyl touto nejvyšší objetí naše hříchy. Svým posledním dechem prosil o odpuštění pro své trýznitele: „ Otče odpusť jim, neboť nevědí co činí.“

  Když uvažuji  nad životem, laskavostí, lidskostí a obětí Spasitele Světa a dívám se na zákony, které nám dal, říkám si jak se můžeme stydět za to, že jsme Křesťané a nekráčet v Jeho šlépějích. Byli jsme Křesťané, byli jsme hodni toho jména, mír měl být na cele Zemi, a my jsme měli vzrůst na úroveň nesmrtelných andělů, kteří oslavují Věčného Boha a lidé již neměli být rozdělení do nepřátelských táborů…

  Po pravdě  neexistuje žádný důvod, jakkoliv může být legitimní, který by ospravedlnil válku.