Vypadá to jako sci-fi: tělo žáby zmrzlé jako kámen, její srdce netluče, mozek nevykazuje žádnou aktivitu. Přesto stačí když teplota stoupne na nulu a žába opět ožije. Ptáte se jak je to možné?

   Příčiny tohoto jevu zkoumají již dvacet let Ken a Janet Storeyovi z Carletonské univerzity v Ottawě. Vkládají žáby do mrazáků a sledují, co se v jejich tělech odehrává. Cílem je rozluštit biochemické a genetické procesy, které proměnu ze smrti do života umožňují.


   Zmrzlé, ale živé
Teplokervní živočichové se vyznačují relativně stálou tělesnou teplotou, v případě člověka necelých 37'C. Když poklesne teplota prostředí, jejich metabolizmus se postará o to, aby si začali vyrábět teplo sami. Nepodaří-li se jim to, zmrznou. Voda uvnitř těla se přemění na led, který se roztáhne a zničí buněčné membrány i organely. Některé druhy žab (například americká Rana Sylvatica) a želv se s poklesem teplot umí vyrovnat po svém. Teplo si nevyrobí, ale jejich metabolizmus se téměř zastaví. Buňky přesto přežijí neporušené, a to i s minimálním množstvím energie a kyslíku.

   Glukózou proti mrazu
Jak to žáby dokážou? Játra začnou do krve pumpovat glukózu, jejíž koncentrace v krvi je až padesátkrát vyšší než u lidských pacientů trpících cukrovkou. Na zvýšení koncentrace glukózy se podílí i tvorba ledu v různých částech těla žáby. Ledové krystalky způsobí navázání vody z buněk svalů i vnitřních orgánů. Glukóza pak začne fungovat jako nemrznoucí kapalina. Díky ní zbylá voda v organizku neztuhne podobně jako voda v chladiči automobilu, do níž nalijeme fridex. Není to náhodná podobnost - průmyslově vyráběné nemrznoucí kapaliny obsahují ethylenglykol, alkohol blízký glukóze.

   Proč je tento děj v žabím těle zkoumán?
Zkoumán je samozřejmě kvůli svému možnému využití u lidí. Ať už na zmrazení celého těla pro následné oživení o několik let později (jak vídáme v některých sci-fi filmech) tak pro lepší a bezpečnější uchovávání orgánů určeným pro transplantace.