Rastafari talking over? (70-tá léta)

   Popularita rastafariánského hnutí i přes zákazy a policejní násilí dále nebyla k zastavení. Do poloviny 60-tých let v jamajské veřejnosti převládající pohled, že rastafariánské hnutí je spolek bláznivých násilných kriminálníků se začal pomalu ztrácet když se začátkem 70-tých let ze Ska a Rock Steady začíná probouzet k životu Reggae hudba. V 60-tých a 70-tých letech bylo mnoho jamajských Reggae zpěváků Rastafariány, nebo přebírali ve svých textech rétoriku Rastafariánů. Zájem veřejnosti poprvé probudily Obrazy a sochy Rastafariánských umělců. Mimoto se k rastafariánství hlásilo čím dál více mladých lidí ze středních vrstev, zatím co se toto hnutí předtím dalekosáhle omezovalo na nejnižší vrstvy (Nettleford 1972: 54 f., 94).

   Rostoucí společenský vliv Rastafariánského hnutí se ukázal ve volbách roku 1972, když nějvětší kandidáti obou velkých stran JLP (Jamaica Labour Party) a PNP (People’s National Party), především Michael Manley (PNP), použily Rastafariánskou symboliku k získání přízně voličů (Dijk 1993: 200; Kuper 1976: 105). PNP nakonec zvítězila ve volbách roku 1972 a 1976. Manleyho vláda, která propagovala "Demokratický socialismus" a prosadila důležité sociální reformy, byla vůči rastafariánům nakloněna pozitivněji než jakákoliv jiná jamajská vláda. Během úřadování Michaela Manleye dosáhla popularita rastafariánského hnutí na jamajce nejvyššího bodu.Všehovšudy měli Rastafariáni i nadále problémy. Marihuana zůstala i nadále ilegální, takže stejně jako předtím docházelo k pravidelným konfrontacím z policií. Mimoto v 70-tých letech na jamajce eskalovalo politické násilí: především ve slumech Kingstonu bylo čím dál častěji přestřelky mezi "Gunmeny", kteří byli placeni politiky obou stran a organizováni v gangsterských skupinách.

   Haile Selassie byl svržen v Září 1974 a zpráva o jeho smrti roku 1975 v žádném případě neznamenala konec Rastafariánského hnutí. Ale o to rychlejší byl vzestup Rastafariánského Reggae hudebníka Boba Marleye na post dalo by se říci "první superstar třetího světa" (Ewens…..), rozšíření reggae hudby do světa a také v omezené míře rozšíření Rastafariánského hnutí. V Anglii byli Rastafariáni však již před tím a byli to především emigranti z Jamajky. Také v jiných zemích Karibiku, především na Trinidadu a Grenadě existovaly už počátkem 70-tých let Rasta skupiny. Ale až s mezinárodním úspěchem Boba Marleye zasáhlo poselství rastafariánů "zbytek světa". Dnes je relativně velký počet Rastafariánů v USA, Kanadě a na Novém Zélandu stejně jako v různých evropských a afrických zemích (Dijk….).

   Bob Marley zemřel na rakovinu 11.5.1981. Pár týdnů před jeho smrtí mu byl udělen "Order of Merit", jedno z nejvyšších jamajských vyznamenání, Premierministrem Eduardem Seagou (JLP). Marley měl oficiální státní pohřeb. 24 000 lidí se sešlo na oslavu v National Arena v Kingstonu, mezi nimi tisíce Rastafariánů. Fakt, že Rastafarián byl takto vyznamenán, ozřejmil v jakém rozsahu se změnila image Rastafariánského hnutí v jamajské společnosti v 70-tých letech.