Bob Marley - rozhovor pro JBC rádio

Autor: mr3ska <info(at)onelove.cz>, Téma: Reggae a Ska, Vydáno dne: 12. 01. 2013
Jedná se o přepiš zhruba čtyřminutového rozhovoru Boba Marleyho s jedním z moderátorů Kingstonského JBC Radia probíhajícího jako živý vstup do vysílání. Moderátor Bobovi volal do New Yorku.


Bob v New Yorku
Jsi v New Yorku, že Bobe?
 
Ano jsem.


Dobře. Jsme teď v živém vstupu na JBC Radiu. Doslechl jsem se mnoho věcí o nichž se ve spojitosti s Tebou na Jamajce mluví. Mezi jinými řečmi, spousta lidí říká, že jsi mrtvý.
 
Jsem mrtvý. Spousta lidí je mrtvých. Věř mi...


Je to opravdu tak? Je neuvěřitelné kolik různých zvěstí se kolem tvé osoby šíří.
 
No je to jak říkám, spousta lidí odejde a stále odchází... neustále... Je zajímavé, že když přijdou špatné zprávy, všichni se je dozví... ale když se objeví nějaká dobrá, k nikomu se nedostane. Zajímalo by mne proč to tak je. Co se mě týká, museli by udělat víc, než mě jen zabít.

A to ani ty zvěsti nedokážou...
 
 
Lidi říkají, že mᚠrakovinu!
 
Ano, mám nádor... Opravdu.


Ve vzduchu je cítit napětí. Všichni napjatě čekají na 30.října. Spousta lidí má stále v paměti onen incident z roku 1976.
 
Jo, dobře si vzpomínám.
 
 
Vzpomínám si na jednoho mrtvého, zastřeleného. Nikdy asi nebudeme znát úplný konec toho příběhu.
 
Jo, nikdo to radši nechce vědět.


Mnozí také tvrdí, že jsi pryč, aby to celé vychladlo. Že prý je tu na Tebe teď příliš horko. Je to tak?
 
Ne, tak horko tam není... I když možná... možná na tom něco je.
 
 
Má otázka tedy zní, kdy Tě můžeme očekávat zpátky na Jamajce?
 
Jakmile to všechno utichne... a všechno bude v pohodě. Každý lidský život má svůj smysl, víš co tím myslím?!


Asi ano. Nicméně i přes to všechno co se událo kážeš svou hudbou lásku, bratrství a uvědomění...
 
Jo, je to tak správně.
 
 
Pravda. Ale to co se děje je prostě naprostým opakem toho, co tvá muzika šíří do světa.
 
No, já myslím... Vždycky jsem se zabýval jen těmi skutečně důležitými věcmi... Rastafari, chci si o něm číst... vidět ho. Všechno co musím udělat, je žít život. Víš, chci jenom mír. Chci být teď na Jamajce, protože... protože lidi mě chtěj slyšet... to je má práce. chápeš?


Pravda. Stále vzpomínám na rok 1975. Na to, myslím si, nikdy nezapomenu.
 
Jo.
 
 
Jo člověče. A v živé paměti mám tu událost jak si Michael Manley a Edward Seaga potřásli rukou na jevišti, pamatuješ?
 
V tu chvíli byl všude mír a láska.. Myslím.


Víš, ale bylo to spíš symbolické gesto.
 
Skutečně?
 
 
Tobě to tak nepřijde, když se ohlídneš zpátky?
 
Je to pár let. Nemůžu říct co se děje, ale něco určitě. Nikdy jsem se nemíchal do politiky. Nehájím nikoho z nich. Žádná politika... jsem Rasta.


Děkuju za rozhovor, Bobe.
 
Jah live, Jah live...