Selassieho příběh - díl první

Dům postavený na žule a silných základech nezdolá silný déšť vyvolávající záplavu, a ani vichr nebude schopen jej strhnout. Někteří lidé psali příběh mého života, representujíce jako pravdu co ve skutečnosti pochází z neznalosti, omylu, nebo závisti; avšak stejně nemohou otřásti pravdou, i když se pokusí aby tomu jiní věřili.


V tuto hodinu, kdy jsem nalezl příležitost a čas na to psát příběh mého života, zahájím mé psaní následující modlitbou mému Stvořiteli a pak v této práci budu pokračovat.

Ó Pane, všemohoucí u něhož není slabosti, věčný u něhož není pomíjivosti; při obdivování Tvé práce stejně jako Tvého úsudku, stvořených bytostí, i po dlouhém hledání, je nelze pochopit - vyjma omezeného rozsahu. 

Je to vychytralé tajemství, které stvoření a to i po dlouhém zkoumání, nemůže zvědět, ale Ty sám víš: Proč Jsi v bezprostřední minulosti stejně jako nyní dovedl Etiopský lid, od obyčejného člověka k Císaři, plavit se po určitou dobu mořem úzkosti a proč jsi nechal Italský lid až po jejich Krále plavit se po určitou dobu po moři radosti.

Jelikož žádné stvoření zhotovené k Tvému obrazu a k Tvému vzoru nevzdává naději že vše co od Tebe žádá, pro něj učiníš až do dne kdy oddělíš jeho duši od jeho těla, prosíme Tě aby Etiopie nezůstala bez své svobody, zaniklá a vyčerpaná pod cizím vladařem, aby ústa jejích národů nebyla umlčena z obavy před zahraničním správcem, ale spíše že je budeš chránit Tvými skutky milosrdenství, jinak zůstanou s jejich utiskovanými srdci, tím že jsou zbaveni jejich vlastního Etiopského panovníka, jenž je vedl k civilizaci pod lehkým jhem a s radostí.

Ó Pane, příbytku vyhnanců, světlo slepců! Pravda a spravedlnost jsou Tvým trůnem. Přijmi nás kdož jsme byli deportováni v zájmu naší svobody, jenž jsme museli opustit naši zemi kvůli násilnému útoku. Tato modlitba k Tobě není pro naši spravedlnost, ale pro Tvé velké slitování.

A nyní zvažuji napsat příběh mého života od mého třináctého roku až do této doby, na základně toho co Jsi vykoval, užívajíce mě jako Tvého nástroje. Modlím se k Tobě aby bylo Tvou vůlí nechat mě dosáhnout jeho dohotovení. Je pro mě správné, abych v této předmluvě odhalil důvod proč toto píši, ačkoliv před Tebou nezůstane nic skryto.

Za prvé, je třeba pochválit Tvé jméno pro všechny skutky, které konáš, jednajíc dle Tvého přání.

Za druhé, když Jsi učinil člověka bohatým poctami tohoto světa a ustanovil jej nad ostatním stvořením, že to není pro jeho zásluhy, ale jen díky Tvé shovívavosti a velkorysosti.

Za třetí, na každém řádku v tomto vypravování, kde je zmíněno jméno další osoby, tu není skrze zaujatost či nepřátelství - kromě chyb - ale Ty víš že naše srdce soudce píše jen pravdu.

Za čtvrté, ačkoliv zde není psáno nic co by nebylo napsané v Písmu Svatém, pokud mi umožníš psát jak jsem si plánoval, mohou naši příbuzní a bratři, kteří v budoucnu povstanou, vzít na vědomí slovo, které Jsi promluvil 'neboť beze mne nic nezmůžete' a jejich srdce mohou být přesvědčeny že s Tvou samotnou pomocí budou schopni učinit cokoliv.

Za páté, jestliže si člověk nevykládá svůj úkol vlastním rozhodnutím a vytrvalostí, je vědomě Tvůj nástroj, ať už v dobách radosti či utrpení, měl by si uvědomit, že by měl konat dle svých vrozených schopností nebo vzdělání, jenž se mu dostalo, neboť jeho odpovědnost nepomíjí, i když jedná podle vůle jiného člověka.

Za šesté, jakýkoliv úkol to může být, ať si každý uvědomí a je přesvědčen, že bude proveden ve správný čas a věk a že je nemožné aby jej splnil pouze touhou, nebo tím, že bude nenáležitě spěchat.

Modlím se k Tobě, aby toto všechno mohlo být v souladu s Tvou vůlí.