Anton Zischka - Boj o Habeš
Autor: mr3ska <info(at)onelove.cz>, Téma: Knihy, Vydáno dne: 03. 08. 2010 ... aneb "poslední nerozřešený problém Afriky". Tak zní název knihy, jež vyšla v Čechách během roku 1935. Na knihu jsem narazil úplnou náhodou na internetu a tak jsem si ji hned zakoupil. Rád bych Vám zde kousek této knihy citoval.
Habeš, která se nazývá arabsky "Habeša" (t.j. "směsice") a úředně Mangasta Itiopia je posledním samostatným státem v Africe. Je to vnitrozemský stát v severovýchodní části tohoto černého světadílu, který je odříznut od Indického oceánu a Rudého moře koloniemi francouzskými, italskými a anglickými.
V bibli se nazývá tento stát Kuš (Kuš byl synem Cháma, jenž byl vnukem Noemovým), a podle názoru oficiálních dějepisců mu vládnou přímí potomci krále Šalamouna a královny ze Sáby. Negusa nagast je vladařem absolutním. Od října roku 1907 má k ruce poradní sbor sedmi ministrů, od roku 1910 radu starších a od července roku 1931 dvoukomorový parlament, jehož členové jsou vesměs dosazováni negusem a podléhají konečnému rozhodnutí koruny.
Habeš je dvaapůlkráte větší než Německo - má výměru 1,120.000 km2 - a je rozdělena v šest království, jeden emirát, jeden sultanát a čtrnáct provincií. Králové jednotlivých kmenů bývají často negusem sesazeni a jejich území proměnena v provincie, jež dostanou jako léno jeho věrní přívrženci.
Počet obyvatelstva - nebylo dosud sečteno - se odhaduje na deset až dvanáct milionů. Vlastních Habešanů jsou však pouze tři až čtyři miliony, a jsou to požidovštělí Hamité, kteří přijali křesťanství ve čtvrtém století po Kristu. Zbytek tvoří obyvatelstvo islamské, jež bylo teprve ke konci devatenástého století definitivné podrobeno Menelikem II., a jsou to Gallové (je jich as šest milionů zemědělců a pěstitelů dobytka) a pak Danakilové a Somálci (nomádi), černoši jako Šillukové, Nuerové, Dinkové a Gongové.
Habeš je stát čistě zemědělský a jeho nejdůležitější vývozní produkty jsou káva, kůže (dobytka je as 11 milionů kusů), dále vosk, proso, med, bavlna. Ale mezi Lekempti a Sudanem byla nalezena také platina a zlato, a tento díl Habeše se považován za pověstnou zemi Ofir našich dávných předků. Je tu železo a uhlí jakož i dosti vodní síly, aby se mohly vytvořit průmyslové podniky.
Hlavní město, Addis Abeba, ležící skoro ve středu Habeše, bylo založeno teprve roku 1889 a má nyní 130.000 obyvatelů. Harrar má asi 50.000, Diredava 30.000 a ostatní města, jež sestávají pouze ze slaměných chatrčí, nemají víc než po 5.000 obyvatelích. Ve středověku byl hlavním městem Gondar nedaleko jezera Tsana, ve starověku pak Aksum v provincii Tigre.
V Habeši je pouze jediná železnice, jež vedez Addis Abeby do Džibuti na francouzském pobřeží Somálském, měří 790km. Jediná silnice, sjízdná pro auta, vede z Addis Abeby do vnitrozemí a to do Addis Alamu, je dlouhá 72km. V letech 1931 - 1933 dal nynější panovník Haile Selassie postavil asi 700km silnic. Nejdůležitější z nich je silnice do Džidžigy v délce 120km, jež otvírá cestu do Berbery na anglickém pobřeží Somálském. V červnu 1935 byl švýcarský syndikát pověřen stavbou spojky Addis Abeba - Kurmuk (na hranicích sudanských).
Telefonní linky Habeše jsou dlouhé 2700km, telegrafní 3500km.
Vojáků z povolání má Habeš jenom 100.000, záložních je 200,000. Ale v případé potřeby může býti postaveno do pole asi 4,000.000 mužů Stálou vojenskou službu vykonává asi jeden milion mužů a to beze mzdy a beze stravy, jenom proto, aby měli tu výhodu, že smějí nosit pušku.
Armáda z povolání je cvičena belgickými, švédskými a od roku 1933 švýcarskými důstojníky, a má 180 děl, asi 400 kulometů, 6 tanků a 11 letadel, jejichž habešští piloti jsou pod dozorem francouzských instruktorů. Počet pušek v soukromé držbě (většinou francouzské značky Gras) se odhaduje na 400.000. Ale koncem roku 1934 byly prý zakoupeny velké zásoby střeliva a nových 900 kulometů. Přesnějších číslic o stavu habešské výzbroje pro rok 1935 nemohu poskytnouti. Je však jisto, že se Habeš v poslední době postarala o moderní výzbroj velké armády všemi potřebnými zbraněmi a technickým zařízením, a že se také dále pečuje o její zdokonalení.
Habeš, která se nazývá arabsky "Habeša" (t.j. "směsice") a úředně Mangasta Itiopia je posledním samostatným státem v Africe. Je to vnitrozemský stát v severovýchodní části tohoto černého světadílu, který je odříznut od Indického oceánu a Rudého moře koloniemi francouzskými, italskými a anglickými.V bibli se nazývá tento stát Kuš (Kuš byl synem Cháma, jenž byl vnukem Noemovým), a podle názoru oficiálních dějepisců mu vládnou přímí potomci krále Šalamouna a královny ze Sáby. Negusa nagast je vladařem absolutním. Od října roku 1907 má k ruce poradní sbor sedmi ministrů, od roku 1910 radu starších a od července roku 1931 dvoukomorový parlament, jehož členové jsou vesměs dosazováni negusem a podléhají konečnému rozhodnutí koruny.
Habeš je dvaapůlkráte větší než Německo - má výměru 1,120.000 km2 - a je rozdělena v šest království, jeden emirát, jeden sultanát a čtrnáct provincií. Králové jednotlivých kmenů bývají často negusem sesazeni a jejich území proměnena v provincie, jež dostanou jako léno jeho věrní přívrženci.
Počet obyvatelstva - nebylo dosud sečteno - se odhaduje na deset až dvanáct milionů. Vlastních Habešanů jsou však pouze tři až čtyři miliony, a jsou to požidovštělí Hamité, kteří přijali křesťanství ve čtvrtém století po Kristu. Zbytek tvoří obyvatelstvo islamské, jež bylo teprve ke konci devatenástého století definitivné podrobeno Menelikem II., a jsou to Gallové (je jich as šest milionů zemědělců a pěstitelů dobytka) a pak Danakilové a Somálci (nomádi), černoši jako Šillukové, Nuerové, Dinkové a Gongové.
Habeš je stát čistě zemědělský a jeho nejdůležitější vývozní produkty jsou káva, kůže (dobytka je as 11 milionů kusů), dále vosk, proso, med, bavlna. Ale mezi Lekempti a Sudanem byla nalezena také platina a zlato, a tento díl Habeše se považován za pověstnou zemi Ofir našich dávných předků. Je tu železo a uhlí jakož i dosti vodní síly, aby se mohly vytvořit průmyslové podniky.
Hlavní město, Addis Abeba, ležící skoro ve středu Habeše, bylo založeno teprve roku 1889 a má nyní 130.000 obyvatelů. Harrar má asi 50.000, Diredava 30.000 a ostatní města, jež sestávají pouze ze slaměných chatrčí, nemají víc než po 5.000 obyvatelích. Ve středověku byl hlavním městem Gondar nedaleko jezera Tsana, ve starověku pak Aksum v provincii Tigre.
V Habeši je pouze jediná železnice, jež vedez Addis Abeby do Džibuti na francouzském pobřeží Somálském, měří 790km. Jediná silnice, sjízdná pro auta, vede z Addis Abeby do vnitrozemí a to do Addis Alamu, je dlouhá 72km. V letech 1931 - 1933 dal nynější panovník Haile Selassie postavil asi 700km silnic. Nejdůležitější z nich je silnice do Džidžigy v délce 120km, jež otvírá cestu do Berbery na anglickém pobřeží Somálském. V červnu 1935 byl švýcarský syndikát pověřen stavbou spojky Addis Abeba - Kurmuk (na hranicích sudanských).
Telefonní linky Habeše jsou dlouhé 2700km, telegrafní 3500km.
Vojáků z povolání má Habeš jenom 100.000, záložních je 200,000. Ale v případé potřeby může býti postaveno do pole asi 4,000.000 mužů Stálou vojenskou službu vykonává asi jeden milion mužů a to beze mzdy a beze stravy, jenom proto, aby měli tu výhodu, že smějí nosit pušku.
Armáda z povolání je cvičena belgickými, švédskými a od roku 1933 švýcarskými důstojníky, a má 180 děl, asi 400 kulometů, 6 tanků a 11 letadel, jejichž habešští piloti jsou pod dozorem francouzských instruktorů. Počet pušek v soukromé držbě (většinou francouzské značky Gras) se odhaduje na 400.000. Ale koncem roku 1934 byly prý zakoupeny velké zásoby střeliva a nových 900 kulometů. Přesnějších číslic o stavu habešské výzbroje pro rok 1935 nemohu poskytnouti. Je však jisto, že se Habeš v poslední době postarala o moderní výzbroj velké armády všemi potřebnými zbraněmi a technickým zařízením, a že se také dále pečuje o její zdokonalení.