Hugh Mundell aka DJ Jah Levi

   Jsme na Jamajce, zpěvák očekající vydání svého nového alba, chlapec ani ne jedenadvacetiletý, sedí v autě v jedné z Kingstonských ulic. Zezadu se k němu blíží postava, vytahuje zbraň a střílí.


   Chlapec, zasažený do krku se hroutí a spolu s krví ranou odchází jeho život. Ne... Nejde o scénu z nějakého akčního filmu. Takto skončil příběh mladého zpěváka a DJe Hugha Mundella.

   Objevilo se mnoho teorií, proč byl mladík tak chladnokrevně popraven. Mohla to být odplata, či "jen" spor o ženu. To se však nikdy nikdo nedozví. Ať už byl důvod jakýkoliv, výsledkem bylo, že mladý zpěvák jež ve svých dvaceti letech měl na kontě pět alb a stal se otcem několika dětí, byl nalezen mrtev.

   Hugh Mundell se narodil roku 1962 ve východní části Kingstonu v dobře situované rodině. Jeho otcem byl místní, dobře známý právník. Možná i díky zaměstnání svého otce a častému stěhování celé rodiny měl mladý Hugh možnost setkat se s Borisem Gardnerem. Boris byl tím, kdo objevil Hughův talent a potenciál. A to už v jeho třinácti letech. Rozhodl se, že Hugha a několik jeho přátel naučit něco o reggae hudbě a rastafariánské víře. A co následovalo? Hugh měl možnost nahrát svůj první singl "Where Is Natty Dread" a spolupracovat tak s Joe Gibbsem.

   Jmenovaný song sice nebyl nikdy vydán, ale pro Hugha určitě důležitým byl. Vždyť právě díky němu na sebe upozornil Augustuse Pabla, známého reggae producenta jež slavil značné úspěchy s riddimy ve spolupráci s Dillingerem, The Heptones a Delroy Williamsem. Pablo vzal mladého Mundella pod svá křídla a on pak pracoval pro Pablův sound system jako DJ. V té době byl Hugh Mundell znám spíše jako DJ Jah Levi.

   Augustus vydal Hughovi během jejich zhruba tříleté spolupráce několik singlů. V roce 1978 je shromáždili a spolu s několika novými skladbami z nich vytvořili Hughovo první album "Africa Must Be Free By 1983". Hudební svět Jamajky tak Hugha brzy poznal jako jednoho z nejslibnějších nových zpěváků. Pablo svou prací skvěle využil, či chcete-li "zužitkoval" potenciál Hughova hlasu. V jejich společném díle, třeba i na výše zmíněném albu, můžete objevit jak duchovní tak výrazný politický aspekt spolu s určitým nesouhlasem s režimem apartheidu. Skladby jako "Day of Judgement" a "Run Revolution a Come" slibovaly konec útlaku, krutého zacházení a znevýhodňování Jamajčanů.

   Album, jež jsem jmenoval, bylo velice dobře hodnoceno kritiky a i "na pultech" si vedlo dobře. Mundell se díky němu stal známým "nováčkem" Jamajské hudební scény. Rok po jeho uvedení na trh vydal Pablo Dub verzi tohoto alba, na které byly skladby nově pojmenovány spolu s novými vokály. Například song "Ital Slip" byl Dubovou variací písně "Jah Will Provide"  z původního alba. "Ital Slip" se ovšem zařadila mezi Pablovy nejlepší Dubové počiny. Možná i proto, že je z ní cítit jakási pietnost a naléhavost.

   Svůj úspěch završuje mladičký Mundell založením vlastního labelu Muni-Musik. V letech 1979-83 spolupracuje s několika novými producenty mezi nimiž byli i Prince Jammy a Henry "Junjo" Lawes a svou rukou se tak podepsal na produkci několika singlů. Údajně pracoval i s Junior Reidem. Ten dokonce seděl ve voze vedle Hugha ve chvíli, kdy byl zastřelen.

   Mundel se později snažil navázat i na úspěch svého debutového alba, když vydal během čtyř let pár dalších. Nová alba však nebyla tak dobrá a od kritiků byla vesměs označena jako propadák. Bylo na nich však vidět snahu mladého nadaného umělce najít svou cestu. Alba "Blackman Foundation" a "Arise" byla natočena nedlouho před Hughovou smrtí. Druhé jmenované však vyšlo až po ní.

   Hugh Mundell tak zůstává víceméně neznámým umělcem a kromě malého okruhu roots reggae nadšenců jej zná málokdo.


   Závěrem: Někteří o Mundellovi říkají, že jeho skladby by mohly být brány i jako nějaké kázání, protože mají svojí hloubku. Někteří říkají, že jsou podobny či blízké k Zenu. Skladba, která prý zrovna tohle reflektuje nese název "Why Do Black Men Fuss and Fight". A na úplný závěr Vám opět vložím malou ukázku jeho tvorby.