Rozhovor s Taj Weekesem

   Není to zase tak dávno co jsme Vám na našich stránkách přinešli pár informací o zpěvákovi, textaři a básníkovi Taj Weekesovi. A dnes, s jeho laskavým svolením, mám možnost uveřejnit zde rozhovor, který nedávno poskytl jednomu francouzskému magazínu.


Jak by jsi se představil lidem, kteří Tě neznají?

   Je obtížné představovat sám sebe. Může to být nebezpečné. Vždyť pokud se někomu představujeme, říkáme mu jen své jméno. Neříkáme hned odkud jsme a  a co je naším povoláním. Ale dobře, udělám to.

   Jsem hudebník, básník a autor dvou alb, "Hope & Doubt" a "Diedem". Jsem nejmladším z deseti dětí a narodil jsem se na Saint Lucia. Jsem také zakladatelem TOCO (They Often Cry Outreach). Více se o mě můžete dozvědět na mých stránkách www.tajandadowa.com


Kdysi jsi řekl, že "skvělá hudba zůstává skvělou hudbou, a není důležité o jaký styl jde". Jaká je tvá definice skvělé hudby? Můžeš nám dát nějaký příklad toho co za ni považuješ?

   Skvělá hudba je subjektivní pojem, protože hudba která bude vyvolávat emoce ve mně, nemusí činit to samé s Tebou. Skvělá a kvalitní hudba je pro mně ta, jejíž melodie zústávají v mé mysli hodiny a hodiny od prvního poslechu nebo když mě její rytmus tak chytne, že ho stále podvědomě cítím a třeba při psaní si jej stále vyťukávám. Mohou to být i vibrace ve zpěvákově hlasu, které Vám způsobí takové to příjemné mrazení, chápete? Není to jeden specifický žánr, umělec nebo píseň. Prostě od všeho trochu. To je to, co považuji za skvělou hudbu.


Narodil ses na Saint Lucia a vyrůstal obklopen ze všech stran hudbou. Ovlivnilo i tohle tvé umělecké schopnosti?

   Možná, ale nejsem si jistý a nedal bych za to ruku do ohně. Možná jsem se s tím narodil. Nikdy jsem o tom moc nepřemýšlel, ale prostředí ve kterém jste Vás ovlivňuje a může mít opravdu velký vliv na to, co z nás bude. Děti žijí podle toho co se naučí.


Během svého dospívání jsi odjel do Severní Ameriky. Několik let nato, v roce 2005, jsi vydal své první album "Hope & Doubt", které tě dostalo na mezinárodní scénu. Jak jsi to vzal?

   Naprosto v klidu.


Plánoval jsi odjezd ze své vlasti, abys měl lepší předpoklady pro svou uměleckou dráhu?

   Viděl jsem vršky hor a ten objem energie potřebný k tomu dostat se na vrchol. Někdo mi nabídl, že mě sveze na půli cesty a já to přijal... Jinak řečeno, není to předpokladem, ale mohlo to být mnohem obtížnější z místa, kde jsem původně stál.


Tvé nové album "Diedem" vyšlo 8.srpna roku 2008. Tvé texty kritizují násilí, válku, snaží se řešit ztátu víry, ochranu slabších a nutnost ochrany životního prostředí. "Diedem" takříkajíc ilustruje temné stránky našeho bytí. Jaké je jeho hlavní poselství?

   Neřekl bych, že je Diedem představuje temnotu. Řekl bych spíše, že se prostě jen jmenuje jak se jmenuje. Nebojím se říct, že "císař nemá šaty". Když je zde na deset tisíc partyzánů (či zloduchů), někdo musí dávat pozor na to, co se děje, protože musí ostatním sdělit pravdu. Zkrátka žijeme ve světě extrémního násilí. Ve světě, kde moc je pravdou, kde síla je pravidlem, kde naše okolí je pošpiněné. To, že budeme věci přehlížet nám nepomůže, myslím nikomu z nás. Sám život je poselstvím. Co je význam života? Jak si máme všímat života a naší role v něm?


Můžeš říct, že je "Diedem" učitou šokovou terapií s cílem vyburcovat naše svědomí?

   To všechno závisí na tom, na které straně ohrady žijeme. Pokud je vaším světem udržovaný trávník, nadbytek a voláte pomoc i v případě zlomeného nehtu, pochopitelně jde o léčbu šokem. Protože nežijete v realitě. Vystupte ven ze své bubliny a koukněte se na všechny ty, kdo trpí. Může to být léčba šokem posledního roku. Podívejte se nyní realisticky kolem sebe a uvidíte to co vidím já. Pokud se neozve svědomí lidí, mohlo by alespoň povědomí.


Z Tvého životopisu jsem vyčetla, že jsi album vytvořil také proto, aby podněcovalo diskuse mezi lidmi a jejich shromažďování. Myslíš si, že svět trpí nedostatkem komunikace a že individualismus ohrožuje lidstvo?

   Je mnoho věcí, které ohrožují lidstvo avšak individualismus není ani zdaleka tím prvním na tomto seznamu. Bible říká, že "kde je společnost, je i Bůh". Nedostatečná komunikace mezi lidmi je to, co způsobuje většinu problémů, jímž dnes čelíme. Pokud jsme však ve společnosti, diskutujeme a přemýšlíme pospolu, můžeme lépe pochopit druhé a naopak. Na to není třeba žádná dohoda.


San Francisco Bay Guardian Tě jmenoval "umělcem roku pro rok 2008" a tvé nové album bylo nominováno na Grammy 2009 v kategorii Roots Reggae. Jak jsi se pak cítil?

   Bylo opravdu příjemné to sledovat a vidět, že si lidé váží toho co děláme, ale když sedím, píšu písně a dávám dohromady album, nerozhoduji se podle toho jestli to co dělám bude někým nominováno na nějakou cenu. Píšu a zpívám to, co mi říká mé srdce a má duše.


Skrze svou hudbu mluvíš o nedostatku, zkaženosti, odcizení a o těch, kdo trpí. Založil jsi neziskovou organizaci pro děti po celém světě, která nese jméno "They Often Cry Outreach (TOCO)". Tahle organizace také ukazuje tvou nesobeckost. Můžeš nám o ní říct pár slov? Je to pro tebe určitá povinnost pomáhat tam, kde je to třeba?

   No, snažíme se pomoci kdykoliv, komukoliv a jakkoliv můžeme. Je to trochu jiné než ostatní organizace, protože my si rozhodujeme sami kdy, kde a jak pomoci.  Dostal jsem dokonce titul "Vyslance dobré vůle Karibiku" a s o to větší intenzitou se tady snažíme pomáhat dětem. Mluví se o HIV, globálním oteplování a spoustě dalších neduhů ve světě, a Karibik není ničím vyjímečným v tomto ohledu. Je to sice místo, kam spousty lidí vyráží na dovolenou a opalují se, to ano. Má práce je však takovým světlem tohoto regionu a jen ať lidi vidí, že tu lidé také strádají. Pokud by někdo chtěl pomoci, ať se koukne na stránku www.theyoftencryoutreach.org


TOCO se také snaží pomáhat informovat místní obyvatele o nebezpečích HIV/AIDS. Řekneš nám o tom něco víc?

   Prostě vzděláváním veřejnosti skrze hudbu a diskuse, kondomy skutečně nejsou jedinou věcí která může zabránit rozšíření těchto nemocí.


Co si myslíš o posledním prohlášení papeže o používání kondomů a jejich vlivu na šíření HIV?

   Papež řekl mnoho věcí. Není nutné dávat lidem víru v něco jen proto, že to řekl papež. A potom, nynější papež a i jeho předchůdci, nikdy nepodporovali používání kondomů před a ani během šíření HIV.


Prozradíš nám co chystáš v nasledujících měsících? Plánuješ nějaké Evropské či Francouzské turné?

   Stále pracujeme na jednom albu a doufáme, že vyjde ještě letos. Také by měla brzy vyjít kniha poezie nazvaná "Brown Lawns". Ještě je pár věcí na kterých děláme. A charita je neustálou prací a my chceme lidem pomáhat. A ano, Evropské turné máme v plánu a zatím to vypadá slibně.


Co bys chtěl říct na závěr?

   Nemám nic na závěr, žádné poslední slovo, protože by to stejně bylo jen první slovo do další konverzace. Konverzace je věc, která nekončí, stále pokračuje. Komunikace nesmí skončit.

   Závěrem: Rád bych touto cestou poděkoval Taj Weekesovi za svolení přeložit toto interview pro naše čtenáře, ačkoliv jej poskytl původně jednomu francouzskému časopisu. Také bych rád poděkoval za svolení použít několik z jeho vlastních fotografií, vzhledem k tomu, že na internetu skoro žádné nejsou.