Která "Éčka" ano a která ne

Autor: [přejato] <info(at)onelove.cz>, Téma: Potraviny, Zdroj: www.jitrnizeme.cz, Vydáno dne: 18. 05. 2009

   Naše debaty na jednom ze setkání se mimojiné stočily i směrem ke stravování a s tím souvisejícím problémem "Éček" v potravinách. Proto jsme se rozhodli přidat jeden ze starších článků z webu Jitrnizeme.cz.


   Je to docela zajímavý problém. Všichni ti bojovníci za zdravou výživu většinou přebírají informace od druhých, aniž by se pokusili si je opravdu ověřit. Dnes bychom se pokusili na věc podívat ze dvou stran.

   Podívejme se nejprve, co Éčka jsou. Označení kódem E a následujícím trojmístným nebo čtyřmístným číslem znamená, že uvedená přídatná látka je evidována Evropskou komisí pro zdravé potraviny a je zařazena jako zdravotně nezávadná látka, povolená za přesně definovaných podmínek k používání při výrobě potravin. Jsou to látky, které prošly složitými toxikologickými testy, trvající několik let a provedené v různých toxikologických laboratořích v různých zemí světa. Toxicita látky se šetří na minimálně šesti pokusných zvířatech, z toho musí být minimálně 3 druhy savců. Podrobné testy určí hodnotu NOAEL (No Observed Adverse Effect Level) - tedy hladinu zkoumané látky, u které nejsou pozorovány žádné nepříznivé vlivy na testovaném organismu. Hodnota NOAEL tedy stanoví, kdy je látka pro testovaný organismus zdravotně nezávadná. Testy ale také počítají s tím, že pokusné zvíře může mít jiný metabolismus než organismus člověka a proto hodnotu NOAEL ještě dělí bezpečnostním faktorem, což je hodnota 100 nebo 1000. Teprve jedna tisícina nebo jedna setina hodnoty NOAEL pak udává zdravotně nezávadnou hranici pro lidský organismus, a tou je hodnota ADI (Accetable Daily Intake). Ta udává většinou v přepočtu na 1 kg tělesné hmotnosti, kde je limit spotřeby té které látky pro člověka. Rozumí se tím to, že při celoživotním dodržování hladiny ADI nebude organismus člověka poškozen sledovanou látkou.

   Jak se tedy na ta "proklatá Éčka" dívat? Nejprve si vypomůžeme několika citáty, posbíranými na Internetu.

Mýty a pověry o aditivech

   V naší veřejnosti se objevily letáky, pokoutně rozšiřované, kterých si všimla i naše media. A těchto letácích bylo varování spotřebitelům, aby nekonzumovali potraviny s některými kódy čísel E. Konkrétně se uváděla rizika spojená s jejich spotřebou. Vedle naprosto bezpečných nezávadných látek (medicinální uhlí, kyselina citrónová, deriváty celulózy a další) byly na seznamu uvedeny látky, jejichž užívání není v ČR povoleno, nebo látky jejichž užívání v potravinách je silně omezeno. Přitom všechny používané látky prošly výše zmíněnými testy na toxicitu a byly povoleny pro používání v potravinách za předpokladu jejich předepsaného užití. Pro větší věrohodnost byl letáček předkládán veřejnosti jako varování Kliniky dětské onkologie University v Düsseldorfu, tedy pracoviště, které vůbec neexistuje. Stačí se přesvědčit nahlédnutím do telefonního seznamu města Düsseldorfu anebo na označené expertní pracoviště poslat dopis.

   Neznámý "dobrodinec" byl úspěšný. Rozpoutal absurdní polemiku a zasáhl i do chování výrobců. Poplašná zpráva totiž vyvolala odezvu u spotřebitelů a ti začali tzv. "riskantní" přísady na obalech vyhledávat a zboží odmítat. Samozřejmě, že výrobci s odstupem času zareagovali rovněž - přestali kód čísel E používat a místo toho uvádějí přísady celým názvem. Volí ale takové písmo, aby povinná informace se sice na obalu objevila, ale bez lupy je špatně čitelná. Velikost etikety mu ani jiné řešení neumožňuje. A zákazník je spokojen.

   Takže to je pohled jedné strany, té řekněme racionální. Prý je všechno v nejlepším pořádku a nemáme se čeho bát. Je tu ale názor těch, které bychom mohli nazvat puritány. Ti prezentují opačný pohled na věc. Pokud nějaká látka v určitém množství škodí, musí být zařazena mezi škodlivé, i kdyby jí v potravině byly pouhé stopy. Mimochodem, je opravdu škoda, že výrobci nemají povinnost uvádět, jaké množství toho kterého "Éčka" je do příslušného výrobku přidáno.

Mezi příznivě působící látky můžeme zařadit

E 100, 101, 140, 150a, 160a, c, d, e,161b, 162, 163, 170, 175, 270, 290, 300, 306 - 308, 322, 410, 440, 901, 948

Přijatelné přísady

E 141, 172, 174, 260, 296, 301, 302, 304, 309, 315, 316, 325 - 327, 334, 350 - 352, 363, 406, 460, 470b, 551 - 553, 640, 650, 902 - 904, 920, 949, 1102, 1103

Látky méně vhodné

E 150b, c, d, 153, 160b, f, 171, 200, 202, 203, 261, 263, 297,330 - 332, 335, 337, 353, 354, 400 - 404, 407, 415 - 418, 420 - 422, 425, 445, 461, 463 - 466, 469, 470 - 475, 481 - 483, 491 - 495, 500 - 504, 508 - 511, 514 - 517, 524 - 530, 554 - 559, 570, 574 - 579, 585, 912, 914, 938, 939, 941, 942, 953, 956, 957, 965 - 967, 999, 1105, 1200, 1404, 1420, 1422, 1451, 1520

Nepříznivě působící přísady

E 120, 161g, 173, 234, 236, 251, 252, 262, 280 - 283, 338 - 341, 343, 355 - 357, 380, 385, 405, 407a, 412 - 414, 432 - 436, 442, 444, 450 - 452, 459, 468, 476, 477, 479b, 507, 513, 518, 520 - 523, 535, 536, 538, 541, 620 - 635, 900, 943, 950, 951, 959, 1201, 1202, 1410 - 1414, 1440, 1442, 1450, 1505, 1518

Látky s výrazně nepříznivými účinky

E 102, 104, 110, 122 - 124, 127 - 133, 142, 151, 154, 155, 180, 210 - 224, 226 - 228, 230 - 233, 235, 242, 249, 250, 284, 285, 310 - 312, 320, 321, 512, 905, 927, 944, 952, 954


   Tento seznam může být užitečný pro hrubou orientaci, jen s jednou výhradou. Nebere v potaz množství přísady v potravině. K tomu jedno varování: E 249 a E 250 jsou dusitany, E 251 a E252 jsou zase dusičnany. Přidávají se v koňských dávkách do uzenin, aby měly tu správnou barvu. Co vy na to maminky, napájející svoje dětičky drahou vodou "bez dusitanů", ale na druhé straně krmící je nádherně růžovou šunčičkou?

Jenže na Internetu naleznete i takováto moudra:

   Pozor! E 330 (=kyselina citronová) je z těchto přísad nejnebezpečnější (je rakovinotvorný). Je obsažen v krabím masu, v houbách a rajčatech v konzervách.

   Takže pozor na citrony! Je to evidentní a do očí bijící nesmysl! Tahle perla spolu s dalšími vážnými varováními se vyskytuje na celé řadě internetových stránek, včetně oné odvolávky na "Kliniku dětské onkologie University v Düsseldorfu, tedy pracoviště, které vůbec neexistuje".

   Jaký závěr bych tedy z toho udělal? "Lidé bděte, ale neblbněte!" Samozřejmě, že čerstvé potraviny, bez konzervačních látek jsou nejlepší. Ale na druhé straně, pokud jsou v potravinách třeba konzervační látky, je to pořád lepší, než když jsou v nich produkty plísní, které jsou opravdu velmi škodlivé, některé i karcinogenní. Vzpomeňme si třeba i na to, že kyselina fosforečná v Coca Cole nám dokáže pomalu rozpouštět zubní sklovinu, případně i na to, že "smrtelná dávka" kuchyňské soli je pouhých 80 g, ale přesto ji náš organismus potřebuje. Dávejme tedy pokud možno přednost potravinám nepřibarvovaným a nedochucovaným, buďme prostě normální. A hlavně - jezte co nejpestřeji. Dobrou chuť!