Himálajské zpívající mísy

  Pokud se zeptáte někoho, kdo navštívil Himálaje zda někdy slyšel z nějakého tibetského kláštera zvuk zpívajících mis, nebo pokud se zeptáte Tibeťana, jestli se mísy používají a nebo alespoň používaly jako zpívající, dostanete většinou záporné odpovědi.

  Pokud shlédnete například fotografie vnitřních prostor chrámů, určitě na některých tyto misky, jimž my říkáme zpívající, najdete. Budete však překvapeni. Tyto misky totiž většinou slouží jako kalichy.

  Dle starodávných tradic se prý používalo k výrobě mis sedm kovů a každý z nich představoval nějaké planety (například zlato - Slunce, měď - Venuše, stříbro - Měsíc atd.). Samozřejmostí je, že každý z oněch kovů  vydává jiný zvuk a harmonii a jejich společný souzvuk je jedinečnou melodií.

  Pravdou je, že mezi námi na Západě a například Tibeťany je opravdu veliký rozdíl v přístupu jak k hudbě tak zvuku. Samotný koncept hudby a zvuků může člověka uvádět do různých stavů vědomí. Tato věc je známá už od nepaměti. Tento jev můžete vysledovat všude kolem sebe. Zvuky přenášejí poselství, vyjadřující různé stavy jako napětí, uvolnění, nespokojenost až třeba k pocitu pohody.

  Existují staré zmínky o kočujících kovářích jež mísy vyráběli. Vyráběli je tito řemeslníci jen sami pro sebe, nebo na objednávku mnichům, kteří měli znalosti o zvuku a tvarech nádob produkujících určité zvuky? Výroba slitin na mísy vyžaduje takové znalosti a dovednosti, které ani dnes v moderní době nedokážeme napodobit. Původní potulní kováři, jež mísy vyráběli, bohužel zmizeli a tak již nikdo neumí vyrobit mísy původním způsobem. Možná, pokud by poptávka po těchto mísách ze západu stále narůstala, našel by se někdo, kdo by mísy začal opět vyrábět. Prozatím je však poptávka kryta mísami starými.