Fyzický vzhled starověkých Izraelitů II.
Autor: Gingerman <matej.zazvorka(at)seznam.cz>, Téma: Ostatní, Vydáno dne: 14. 12. 2006 Začneme s příběhem Jákobova druhého, nejmladího syna Josefa a jeho časem v Egyptě. Josef byl jedním z dvanácti synů Jákobových ( Yaaqob v hebrejtině ). Jákob zplodil Josefa v pokročilém věku a byl jeho oblíbeným synem. Jeho bratři mu to záviděli.
Nakonec jejich árlivost způsobila, e byl Josef prodán Arabskými obchodníky jako otrok Egypanům.
během let se Josef stal guvernérem (místokrál) Egypta a byl druhým nejdůleitějí a nejváenějí po Faraónovi. V Canaanu, kde Jákob a jeho synové ili, byl hladomor (faraón měl sen, který Josef tlumočil. Jeho sen vyprávěl o nadcházejícím hladomoru a o příleitosti Egypta připravit si zásoby jídla). A tak Jákob poslal syny do Egypta, aby koupili chléb. Kdy do Egypta přili Josefovi bratři, byli přivedeni před něj. Josef své bratry poznal, ale oni jeho ne ( Genesis 42:1-8).
Jestlie starověcí Egypané byli Černí lidé, Josef musel být také. Kdy Josef a Hebrejové vypadají jako Donny Osmond (spodobnil Josefa v Jevitní hře), jeho bratři by ho snadno poznali mezi "černými" Egypany. Ale díky tomu jak Josef vypadal si bratři mysleli, e byl Egypanem.
Starověcí Egypané v dobách Josefa byli skutečně, jak víme dnes, "černí". Je to fakt doloený mnohými.
Gerald Massey, anglický spisovatel a autor knihy "Egypt,světlo světa", napsal: "Důstojnost je tak starověká, e insignie Faraóna evidentně patřily do časů, kdy Egypané nenosili nic, jen černoský opasek." (str. 251).
Sir Richard Francis Burton, objevitel 19. století, spisovatel a lingvista napsal v roce 1883 Geraldu Masseymu: "Jste zcela spraven ohledně "Afrického" původu Egypanů. Vlastním 100 lidských lebek k tomu, abych to dokázal ."
Vědec R.T.Prittchett, popisuje ve své knize "Přírodní Historie Mue": "V jejich celku a spousty spletitostech a ve fyzických charakteristických rysech Egypané byli "Africké" rasy. (str. 124-125).
Starověký řecký historik Herodotus, který navtívil Egypt v 5. století před Kristem, viděl Egypany tváří v tvář a popsal je jako lidi černé pleti s vlnitými vlasy.
Antropolog Count Constatin de Volney (1727-1820), mluvil o rase Egypanů, která produkovala Faraóny. Později vzdal čest Herodotovu objevu, kdy řekl: "Starověcí Egypané byli opravdoví Černoi stejného typu jako vichni rodilí Afričané. To zapříčinilo to, e můeme vidět jak se jejich krev míchala po mnohá staletí s Římany a Řeky, a tak museli ztratit svou přirozenou barvu. Můeme také prohlásit, e podle tváře (referováno k Sfinze) je moné historicky doloit původ "rasy"."
Fakt, e starověcí Egypané byli černé pleti pobídlo Volneyho k vytvoření následujícího vyjádření: "Nad čím chcete dlouho uvaovat? Jen se zamyslete a uznáte, e rasa černého mue, je je dnes naím otrokem a předmětem naeho pohrdání, je rasa, které vděčíme za svou kulturu, vědu a také uívání naí řeči."
Zpověď starověkých, Písma Svatého a mnoha egyptologů společně s archeologií potvrzuje, e Egypané během "starých" časů byli "černí" lidé. To je důleité vědět. Kdy se podíváme dál tak vidíme, e Písmo Svaté na mnoha místech popisuje starověké Hebrejce fyzicky podobné Egypanům.
Dále, v Genesis kapitole 50 verzi 7-11, Písmo Svaté popisuje vechny Hebrejce vypadajíce jako starověké Egypany. Po tom co Jákob zemřel v zemi Egyptě, vichni Hebrejci a Egypané odeli dolů do země Canaanu, aby ho pohřbili (poprosil svého syna, aby ho pohřbil v zemi Canaan s jeho předky, Genesis 49:29-30).
Kdyby byli Hebrejci bílí lidé, čemu jsme byli nuceni věřit, Canaanité, kteří byli rodinou spolu s Hebrejci a Egypany by nesouhlasili s tím co řekli: "Toto je bolestný smutek pro Egypany a Hebrejce." Bezpochyby by bílí Hebrejci byli jako pěst na oko mezi černými Egypany. Canaanité nikdy nerozeznali Hebrejce od Egypanů.
Písmo Svaté říká, e Canaanité pojmenovali místo, kde viděli smuteční průvod Hebrejců jako "Abel Mizraim", co znamená louka Egypta/Mizraima nebo Smutnění Egypanů.
Nyní pojďme k největímu a nejvíce zajímavému příběhu o Izraelském pobytu v zemi Egyptě.Toto bude příběh Mojíův (Moshe).
Mnoho let po smrti Josefa, se celá generace, která vstoupila do Egypta během doby kdy byl místokrálem rozrostla na ohromnou masu lidí. To způsobilo, e se na sebe Egypané a Hebrejci nedívali jako přáteltí sousedé, a tak Egypané Hebrejce zotročili.
Protoe Hebrejská populace stále rychle rostla, Egypané se rozhodli, e by mohli zavést určitou vlastní formu kontroly porodnosti. Faraón vydal výrok, aby byli vichni Hebrejtí chlapci zabiti hned po narození.
Exodus 1:22 - A faraón nařídil vem svým lidem, řka: "Kadého syna, který se narodí vrhnete do řeky a kadou dceru necháte naivu."
To nás přenáí přímo k příběhu Mojíe.
Mojí byl narozen jako Hebrejec Izraelita z kmene Levi (exodus 2:1-3). Strávil 40 let v domě faraóna (Skutky 7:23) a byl povýen na Faraónova vnuka.
Exodus 2:10 - A dítě vyrostlo, a ona ho přinesla faraónově dceři, a on se stal jejím synem. Dala mu jméno Mojí a řekla: "Protoe jsem ho vytáhla z vody."
Mnoho vědců říká, e Faraón, který byl na trůně Egypta v době, kdy se Mojí narodil, byl faraón Seti I. Byl otcem Ramsese II, také známého jako Ramsese Velkého.
George Rawlinson, anglický autor, napsal knihu pojmenovanou "Historie Egypta". Na straně 252 udává popis Setiho I. Píe: "Setiho tvář byla vyloeně Africká, měl bouřlivý obličej s nízkým plochým nosem, silné rty a masivní bradu."
Mojí měl ty samé fyzické charakteristiky, protoe se dostal do faraonova domu jako jeho vnuk v době kdy faraón nařídil, aby byli vichni chlapci zabiti po narození. Kdyby Izraelité byli lidé bílé pleti, jak by mohl Mojí, Hebrejec, přeít (tajně) v domě faraóna mezi lidmi černé pleti, Egypany, po dobu 40 let ani by si ho vimli.
Kromě toho po vydání výroku k zabití vech Hebrejských chlapců, jak by faraón vypadal a vládl nad svými lidmi, kdyby měl jednoho ijícího ve svém domě s právy a privilégiemi jeho vlastní rodiny? Mojí přeil 40 let v paláci faraóna, protoe byl černoch tak jako byli Egypané.
Faraón se podíval do očí Mojíe, kdy byl dítě a myslel si, e je jeho příbuzný a z jeho krve. Podíval se do očí Mojíe, kdy byl dospívajícím a myslel si, e je jeho příbuzný a z jeho krve. Podíval se do očí Mojíe, kdy byl mladým muem okolo 20 a 30 a myslel si, e je jeho příbuzný a z jeho krve. Faraón viděl Mojíe vyrůst do mue okolo 40 a myslel si, e je jeho příbuzný a pokrevní vnuk.
Tak jako Josefovi bratři a Canaanité nemohli rozeznat Hebrejce od Egypanů. Faraón nemohl také, jinak by byl Mojí okamitě zabit.
Nakonec jejich árlivost způsobila, e byl Josef prodán Arabskými obchodníky jako otrok Egypanům. během let se Josef stal guvernérem (místokrál) Egypta a byl druhým nejdůleitějí a nejváenějí po Faraónovi. V Canaanu, kde Jákob a jeho synové ili, byl hladomor (faraón měl sen, který Josef tlumočil. Jeho sen vyprávěl o nadcházejícím hladomoru a o příleitosti Egypta připravit si zásoby jídla). A tak Jákob poslal syny do Egypta, aby koupili chléb. Kdy do Egypta přili Josefovi bratři, byli přivedeni před něj. Josef své bratry poznal, ale oni jeho ne ( Genesis 42:1-8).
Jestlie starověcí Egypané byli Černí lidé, Josef musel být také. Kdy Josef a Hebrejové vypadají jako Donny Osmond (spodobnil Josefa v Jevitní hře), jeho bratři by ho snadno poznali mezi "černými" Egypany. Ale díky tomu jak Josef vypadal si bratři mysleli, e byl Egypanem.
Starověcí Egypané v dobách Josefa byli skutečně, jak víme dnes, "černí". Je to fakt doloený mnohými.
Gerald Massey, anglický spisovatel a autor knihy "Egypt,světlo světa", napsal: "Důstojnost je tak starověká, e insignie Faraóna evidentně patřily do časů, kdy Egypané nenosili nic, jen černoský opasek." (str. 251).
Sir Richard Francis Burton, objevitel 19. století, spisovatel a lingvista napsal v roce 1883 Geraldu Masseymu: "Jste zcela spraven ohledně "Afrického" původu Egypanů. Vlastním 100 lidských lebek k tomu, abych to dokázal ."
Vědec R.T.Prittchett, popisuje ve své knize "Přírodní Historie Mue": "V jejich celku a spousty spletitostech a ve fyzických charakteristických rysech Egypané byli "Africké" rasy. (str. 124-125).
Starověký řecký historik Herodotus, který navtívil Egypt v 5. století před Kristem, viděl Egypany tváří v tvář a popsal je jako lidi černé pleti s vlnitými vlasy.
Antropolog Count Constatin de Volney (1727-1820), mluvil o rase Egypanů, která produkovala Faraóny. Později vzdal čest Herodotovu objevu, kdy řekl: "Starověcí Egypané byli opravdoví Černoi stejného typu jako vichni rodilí Afričané. To zapříčinilo to, e můeme vidět jak se jejich krev míchala po mnohá staletí s Římany a Řeky, a tak museli ztratit svou přirozenou barvu. Můeme také prohlásit, e podle tváře (referováno k Sfinze) je moné historicky doloit původ "rasy"."
Fakt, e starověcí Egypané byli černé pleti pobídlo Volneyho k vytvoření následujícího vyjádření: "Nad čím chcete dlouho uvaovat? Jen se zamyslete a uznáte, e rasa černého mue, je je dnes naím otrokem a předmětem naeho pohrdání, je rasa, které vděčíme za svou kulturu, vědu a také uívání naí řeči."
Zpověď starověkých, Písma Svatého a mnoha egyptologů společně s archeologií potvrzuje, e Egypané během "starých" časů byli "černí" lidé. To je důleité vědět. Kdy se podíváme dál tak vidíme, e Písmo Svaté na mnoha místech popisuje starověké Hebrejce fyzicky podobné Egypanům.
Dále, v Genesis kapitole 50 verzi 7-11, Písmo Svaté popisuje vechny Hebrejce vypadajíce jako starověké Egypany. Po tom co Jákob zemřel v zemi Egyptě, vichni Hebrejci a Egypané odeli dolů do země Canaanu, aby ho pohřbili (poprosil svého syna, aby ho pohřbil v zemi Canaan s jeho předky, Genesis 49:29-30).
- verze 7-8 prohlauje, e vichni starinové Faraónova domu a starinové země Egypta společně se vemi Hebrejci ( kromě jejich malých dětí ) li dolů.
- verze 9 říká, "Byla to velká společnost."
- verze 11 říká, e Canaanité viděli pohřební proces a řekli "Toto je bolestný smutek pro Egypany."
Kdyby byli Hebrejci bílí lidé, čemu jsme byli nuceni věřit, Canaanité, kteří byli rodinou spolu s Hebrejci a Egypany by nesouhlasili s tím co řekli: "Toto je bolestný smutek pro Egypany a Hebrejce." Bezpochyby by bílí Hebrejci byli jako pěst na oko mezi černými Egypany. Canaanité nikdy nerozeznali Hebrejce od Egypanů.
Písmo Svaté říká, e Canaanité pojmenovali místo, kde viděli smuteční průvod Hebrejců jako "Abel Mizraim", co znamená louka Egypta/Mizraima nebo Smutnění Egypanů.
Nyní pojďme k největímu a nejvíce zajímavému příběhu o Izraelském pobytu v zemi Egyptě.Toto bude příběh Mojíův (Moshe).
Mnoho let po smrti Josefa, se celá generace, která vstoupila do Egypta během doby kdy byl místokrálem rozrostla na ohromnou masu lidí. To způsobilo, e se na sebe Egypané a Hebrejci nedívali jako přáteltí sousedé, a tak Egypané Hebrejce zotročili.
Protoe Hebrejská populace stále rychle rostla, Egypané se rozhodli, e by mohli zavést určitou vlastní formu kontroly porodnosti. Faraón vydal výrok, aby byli vichni Hebrejtí chlapci zabiti hned po narození.
Exodus 1:22 - A faraón nařídil vem svým lidem, řka: "Kadého syna, který se narodí vrhnete do řeky a kadou dceru necháte naivu."
To nás přenáí přímo k příběhu Mojíe.
Mojí byl narozen jako Hebrejec Izraelita z kmene Levi (exodus 2:1-3). Strávil 40 let v domě faraóna (Skutky 7:23) a byl povýen na Faraónova vnuka.
Exodus 2:10 - A dítě vyrostlo, a ona ho přinesla faraónově dceři, a on se stal jejím synem. Dala mu jméno Mojí a řekla: "Protoe jsem ho vytáhla z vody."
Mnoho vědců říká, e Faraón, který byl na trůně Egypta v době, kdy se Mojí narodil, byl faraón Seti I. Byl otcem Ramsese II, také známého jako Ramsese Velkého.
George Rawlinson, anglický autor, napsal knihu pojmenovanou "Historie Egypta". Na straně 252 udává popis Setiho I. Píe: "Setiho tvář byla vyloeně Africká, měl bouřlivý obličej s nízkým plochým nosem, silné rty a masivní bradu."
Mojí měl ty samé fyzické charakteristiky, protoe se dostal do faraonova domu jako jeho vnuk v době kdy faraón nařídil, aby byli vichni chlapci zabiti po narození. Kdyby Izraelité byli lidé bílé pleti, jak by mohl Mojí, Hebrejec, přeít (tajně) v domě faraóna mezi lidmi černé pleti, Egypany, po dobu 40 let ani by si ho vimli.
Kromě toho po vydání výroku k zabití vech Hebrejských chlapců, jak by faraón vypadal a vládl nad svými lidmi, kdyby měl jednoho ijícího ve svém domě s právy a privilégiemi jeho vlastní rodiny? Mojí přeil 40 let v paláci faraóna, protoe byl černoch tak jako byli Egypané.
Faraón se podíval do očí Mojíe, kdy byl dítě a myslel si, e je jeho příbuzný a z jeho krve. Podíval se do očí Mojíe, kdy byl dospívajícím a myslel si, e je jeho příbuzný a z jeho krve. Podíval se do očí Mojíe, kdy byl mladým muem okolo 20 a 30 a myslel si, e je jeho příbuzný a z jeho krve. Faraón viděl Mojíe vyrůst do mue okolo 40 a myslel si, e je jeho příbuzný a pokrevní vnuk.
Tak jako Josefovi bratři a Canaanité nemohli rozeznat Hebrejce od Egypanů. Faraón nemohl také, jinak by byl Mojí okamitě zabit.