Dům z konopí

Jedni ho považují za blázna a podivína, pro druhé je hrdina.

Petr Žáček (38) má životní sen. Chce si postavit dům z konopí. V tomto domě chce dokázat, že nejnižší energetická náročnost staveb může být opravdu ještě nižší. "Je to nejlevnější, snadno vypěstovatelný a nejekologičtější materiál. A až tady nebudu, dům prostě shnije, uschne a rozfouká ho vítr," říká pan Žáček před svým experimentálním obydlím, ve kterém dokončuje druhé patro. Do kruhové stavby s kupolovitou střechou a dřevěným skeletem zatím pan Žáček investoval sedmdesát tisíc a konečnou cenu odhaduje na zhruba sto tisíc. Pracovat na svém snu začal amatérský stavebník již před třemi roky a minimálně rok práce ho ještě čeká.

Má to ale háček. Konopí neboli kanabis je v Česku známo především jako zdroj marihuanového rauše, kterému se dnes oddává zhruba padesát procent místních středoškoláků, a vláda se proto v nové protidrogové strategii rozhodla posvítit si právě na něj. Tráva, ze které roste příbytek pana Žáčka, samozřejmě nikomu žádný rauš nepřivodí. Jde totiž o technické konopí, které obsahuje jen minimum omamné látky, kvůli které lidé marihuanu kouří. Státní norma určuje obsah této látky pro technické konopí hranicí 0,3 procenta. Na pohled se ale rostliny téměř nedají rozeznat a pole na okraji severočeských Trnovan, na kterém si Petr Žáček pěstuje svůj "stavební materiál", proto vzbudilo pohoršení někoho ze sousedů: na konopného architekta přišlo v prosinci 2002 trestní oznámení pro výrobu a držení drog. Policisté, kteří přijeli udání prošetřit, odebrali z rostlin konopí vzorky a laboratorní analýza prokázala, že namísto povolených 0,3 procenta omamné látky obsahují Žáčkovy rostliny 0,35 procenta. "Semínka jsem koupil od oficiálního dodavatele Agritec Šumperk a některé kytky měly v sobě o pět setin procenta nad normu. Je to směšné. Nevím, za co mě stát trestá, prostě nevím," kroutí hlavou stavitel.

Jeho případ putoval ke Okresnímu soudu v Litoměřicích a skončil na stole soudce Josefa Huťky. Ten zvážil společenskou nebezpečnost Žáčkových pěti setin procenta a udělil obžalovanému jeden rok kriminálu s dvouletým podmíněným odkladem. "Pro mě je směrodatné, že ta hodnota přesáhla povolenou normu, a tím to pro mě končí," popisuje svou práci soudce Huťka. Představuje tedy Žáček pro své okolí nějaké společenské nebezpečí? "Pochopitelně, jestliže prostě pěstuje tu drogu, která přesáhla normu, tak je to společensky nebezpečné." Čím? "No, to vám konkrétně neřeknu, ale jinak by to v zákoně přece nebylo," říká soudce Huťka. Petr Žáček se proti rozsudku odvolal a jeho případ dnes leží na krajském soudě. "Jestli dostanu podmínku, někdo mě zas udá a naměří mi znovu nějaké překročení, jsem v háji a jdu do vězení," kroutí hlavou stavební vizionář, který si na obživu vydělává jako lesní dělník. Samotní obyvatelé Trnovan si na jeho konopný experiment již zvykli a nevadí jim. "Lidé ho znají, a že by byl jako téma v hospodě, to vůbec," říká Petr Melaj u svého kamenného domku, přímo naproti Žáčkově novostavbě. Starostka Kateřina Tůmová si poustevnického občana přímo pochvaluje. "Chodí k němu děti z celé vsi a pomáhají mu s tou stavbou. Platí nám poplatky za psa a odpad, i když tu není trvale hlášen. Tomu konopí já sice nerozumím, ale vím, že prodával semínka na Zahradě Čech. A že by tu propagoval drogy, o tom nemůže být vůbec řeč," říká starostka. Kdy krajský soud o osudu pana Žáčka rozhodne, není známo, a podle soudců to nelze ani odhadnout.